Letecký pohled na údolí ledovcové řeky a pohoří Brooks Range v Arktické národní...

Letecký pohled na údolí ledovcové řeky a pohoří Brooks Range v Arktické národní přírodní rezervaci na severovýchodní Aljašce | foto: Profimedia.cz

Na Aljašce se prostě vrtat bude. Když je ropa důležitější než klimatická krize

  • 66
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena schválila v půli března kontroverzní projekt Willow v aljašské Národní ropné rezervě. Společnost ConocoPhillips by tu během třiceti let mohla vytěžit až 600 milionů barelů ropy. Ochránci životního prostředí se snaží výstavbu stůj co stůj zastavit, domorodci v oblasti jsou nejednotní.

Obrovský projekt společnosti ConocoPhillips na těžbu ropy v severní části Aljašky procházel schvalovacím procesem administrativy několik měsíců.

Vyvolal silnou odezvu aktivistů. Do Bílého domu bylo odesláno více než milion protestních dopisů a petici na webových stránkách Change.org podepsalo na tři miliony lidí. V lednu protestovali demonstranti před Bílým domem, 21. března před ministerstvem vnitra. „Zneškodněte klimatickou bombu,“ apelovali na Bidena.

Projekt Willow byl navržen společností ConocoPhillips a původně schválen Trumpovou administrativou v roce 2020. Společnosti tehdy povolila výstavbu pěti vrtných plošin, ta Bidenova jí nakonec dala souhlas „pouze“ ke třem. Ty umožní společnosti vytěžit přibližně 90 procent dříve plánovaného množství ropy.

ConocoPhillips, energetická společnost se sídlem v Houstonu, se těžbou ropy na Aljašce a průzkumem jejích ložisek zabývá již řadu let. V současné době je jedinou společností, která v Aljašské národní ropné rezervě působí. Její dva aktuálně fungující projekty jsou nicméně menšího rozsahu, než by měl být projekt Willow.

Mapa National Petroleum Reserve–Alaska a chráněné oblasti Arctic National Wildlife Refuge z doby, kdy Bidenova administrativa projekt Willow pozastavila:

Bidenova administrativa usoudila, že má v případě tohoto projektu svázané ruce, protože Conoco se může opřít o již existující a platné nájemní smlouvy, uvedly dva vládní zdroje.

Vláda došla k závěru, že z právního hlediska by jí soudy nedovolily projekt zcela zamítnout nebo drasticky omezit. Pokud by na dohodu nepřistoupila, mohla by kromě vysokých pokut čelit i soudnímu řízení.

Projekt má zelenou ale...

Nyní, když projekt dostal zelenou, může výstavba teoreticky začít. Není však jasné, kdy přesně se tak stane, z velké části kvůli hrozícím soudním sporům.

Očekává se, že nezisková organizace Earthjustice brzy podá proti projektu stížnost a pravděpodobně bude usilovat o soudní příkaz, který by pokračování projektu zablokoval.

Letecký pohled na ledovcové říční údolí a pohoří Brooks Range v Arktické národní přírodní rezervaci na severovýchodě Aljašky

ConocoPhillips přitom bojuje nejen s aktivisty, ale i s časem. Stavět může pouze v zimním období, protože k vybudování zbytku infrastruktury – včetně stovek kilometrů silnic a potrubí – potřebuje zmrzlé cesty. V závislosti na počasí by zimní sezona na Aljašce mohla trvat do dubna.

Zpracování ropy v Texasu doslova zamrzlo. Záchranu vezou tankery z Evropy

Pokud environmentální skupiny do té doby dosáhnou soudního příkazu k zastavení nebo zpoždění projektu, mohlo by to tedy stavbu zdržet nejméně o rok. A protože projekt musí být plně vybudován předtím, než se začne těžit, mohlo by trvat roky, než se ropa vytěžená z Willow dostane na trh.

Kdo je pro a kdo proti?

Aljašští představitelé tvrdí, že projekt vytvoří pracovní místa, podpoří domácí produkci energie a sníží závislost země na zahraniční ropě. Všichni tři zákonodárci z aljašské kongresové delegace (dva republikánští senátoři a demokratická kongresmanka) se 3. března setkali s Bidenem a jeho hlavními poradci a naléhali na prezidenta a jeho administrativu, aby projekt schválili.

Mezi další podporovatele patří koalice skupin aljašských domorodců, podle kterých by projekt mohl přinést regionu velmi potřebné nové zdroje příjmů a zajistit financovaní služeb včetně vzdělávání a zdravotní péče.

Američané zaplavují trhy ropou z břidlic. Hrozí klimatická katastrofa

„Willow představuje příležitost, jak pokračovat v investicích do komunit,“ uvedl pro CNN Nagruk Harcharek, prezident advokační skupiny Voice of the Arctic Iñupiat. „Bez těchto peněz a zdrojů příjmů jsme závislí na státu a federálních úřadech.“

Ostatní původní obyvatelé Aljašky, kteří žijí blíže k plánovanému projektu, včetně městských úředníků a členů kmene v domorodé vesnici Nuiqsut, jsou naopak hluboce znepokojeni zdravotními a ekologickými následky rozsáhlé těžby ropy.

V nedávném osobním dopise ministryni vnitra Deb Haalandové starostka Nuiqsutu Rosemary Ahtuangaruaková a další dva jeho představitelé uvedli, že ponese hlavní tíhu zdravotních a environmentálních dopadů. „Ostatní vesnice mají z činnosti v oblasti těžby ropy a zemního plynu určitý finanční prospěch, ale pociťují mnohem menší dopady než Nuiqsut,“ uvádí se v dopise.

Zhoršení klimatické krize jako důsledek

Podle vlastních odhadů americké vlády by projekt vyprodukoval tolik ropy, že by se ročně uvolnilo 9,2 milionu tun uhlíkového znečištění, které otepluje planetu, což odpovídá dvěma milionům aut na benzinový pohon.

Méně ropy? Zájem všech, tvrdí Saúdové. Vykrucování a podbízení Rusku, zní z USA

Podle vědců by však mohlo být během 30 let vyprodukováno až 600 milionů barelů ropy a 287 milionů tun emisí uhlíku a dalších skleníkových plynů. Varují také před negativním dopadem na arktickou faunu a flóru a na komunity původních obyvatel. Byl by podle nich poškozen složitý ekosystém místní tundry. Podle starších vládních odhadů by těžba ročně uvolnila stejné množství skleníkových plynů jako půl milionu domů.

„Je to obrovská klimatická hrozba a neodpovídá to slibům této vlády, že se postaví klimatické krizi,“ řekl CNN Jeremy Lieb, vedoucí právník skupiny Earthjustice. Do protestní kampaně se zapojila i organizace Greenpeace USA a další politici či slavné osobnosti.

Nuiqsut

Nuiqsut

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz