Možnost globálního energetického šoku v důsledku brutálního útoku Hamásu na Izrael je nyní aktuální otázkou pro ekonomy a politiky, kteří se v uplynulém roce snažili bojovat s inflací. Od 7. října, kdy Hamás napadl Izrael, zůstaly ceny energií do značné míry pod kontrolou. Ekonomové a politici však nyní pozorně sledují trajektorii války a zároveň studují předchozí konflikty v regionu.
Také se snaží se určit možný rozsah ekonomických následků, pokud se současný konflikt zintenzivní a rozšíří na celý Blízký východ. Informaci přinesl list The New York Times.
„Nejnovější konflikt na Blízkém východě přichází závěsem za největším šokem na komoditních trzích od 70. let 20. století – válce Ruska s Ukrajinou,“ uvedl Indermit Gill, hlavní ekonom Světové banky v prohlášení, které zprávu doprovází. „Pokud by konflikt eskaloval, světová ekonomika by poprvé za několik desetiletí čelila dvojímu energetickému šoku. Nejen kvůli válce na Ukrajině, ale také kvůli Blízkému východu,“ dodal.
Záleží na Blízkém východě
Světová banka předpokládá, že světové ceny ropy, které se v současnosti pohybují kolem 85 dolarů za barel, stoupnou v tomto čtvrtletí v průměru na 90 dolarů za barel. Organizace předpokládala jejich pokles v příštím roce, ale narušení dodávek ropy by mohlo tyto prognózy drasticky změnit.
Nejhorší scénář banky evokuje arabské ropné embargo z roku 1973, které proběhlo během arabsko-izraelské války. Narušení takového rozsahu by mohlo trh připravit až o osm milionů barelů ropy denně a ceny by se podle instituce mohly vyšplhat až na 157 dolarů za barel. Méně závažným, ale přesto nebezpečným důsledkem by bylo, kdyby se válka odehrála jako ta v Iráku v roce 2003. Tehdy se dodávky ropy snížily o pět milionů barelů denně a ceny vzrostly až o 35 procent na 121 dolarů za barel. O něco milosrdnější scénář by nastal, kdyby se konflikt podobal občanské válce v Libyi v roce 2011. To by světové trhy přišly o dva miliony barelů ropy denně a ceny by vzrostly až o 13 procent na 102 dolarů za barel.
Protiruské tahy USA: uvolní rekordní množství ropy, zavedou další sankce |
Zástupci Světové banky rovněž upozornili, že vlivy na inflaci a globální ekonomiku budou záviset na délce trvání konfliktu a také na tom, jak dlouho zůstanou ceny ropy zvýšené. Uvedli však, že pokud se vyšší ceny ropy udrží, povede to k vyšším cenám potravin, průmyslových kovů i zlata.
Válka v Izraeli
Sledovat další díly na iDNES.tvSáhne Biden znovu do zásob?
Spojené státy americké a Evropa se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu snaží zabránit prudkému růstu světových cen ropy. Západní země zavedly cenový strop na ruský vývoz energií. To byl krok, jehož cílem bylo omezit příjmy Moskvy z prodeje ropy a zároveň zajistit, aby dodávky ropy pokračovaly.
Bidenova administrativa rovněž využila své strategické ropné rezervy, aby zmírnila tlak na ceny této komodity. Vysoce postavený představitel administrativy minulý týden sdělil deníku The New York Times, že prezident Biden by mohl povolit nové kolo uvolňování produktu z národní strategické ropné rezervy. To je nouzová zásoba ropy, která je uložena v podzemních solných jeskyních poblíž Mexického zálivu.
Vydrželi bychom osmnáct dní. Zásoby ropy v USA jsou na čtyřicetiletém minimu |
Představitelé Bidenovy administrativy své obavy z ekonomického vlivu konfliktu veřejně bagatelizovali. Tvrdí, že je příliš brzy na to, aby předpovídali jeho důsledky. Ministryně financí Janet L. Yellenová minulý týden pro agenturu Bloomberg News poznamenala, že ceny ropy jsou zatím obecně stabilní a že zatím nevidí známky toho, že by válka měla globální ekonomické důsledky.
„Co by se mohlo stát, kdyby se válka rozšířila? Samozřejmě by to mohlo mít významnější důsledky,“ uzavřela podle The New York Times Yellenová.
