Skupina G7 je více než deset let hlavním seskupením, které se zabývá ekonomickými otázkami globálního významu. Finanční krize ale vliv skupiny značně podkopala a navíc se ukazuje, že svět z krize jako první vyvedou dravé asijské ekonomiky v čele s Čínou.
Skupina G7 se naposledy setkala v dubnu a nyní jedná v rámci výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
Předpokládá se, že ministři financí a guvernéři centrálních bank G7 budou jednat o kurzových výkyvech a důvodech ekonomické a finanční povahy, které nadměrné kolísání kurzů způsobují, jejich postoj by se ale od dubna změnit neměl.
Guvernér japonské centrální banky Masaaki Širakawa ale ještě před zahájením schůzky odmítl názor, že by vliv skupiny G7 upadal a že by důležitější úlohu nyní hrála skupina G20. Ta sdružuje klíčové světové ekonomiky z řad vyspělých i rozvojových zemí. Někteří experti nyní skupinu G20 považují za hlavní fórum, kde by se měly řešit ekonomické záležitosti světa.
"Ve srovnání se skupinou G20 se skupina G7 skládá ze členů, kteří mají největší finanční trhy. Proto je také pro G7 jednodušší, aby byla platformou pro jednání o devizových trzích," řekl Širaka novinářům po příjezdu do Istanbulu. "Existují témata, kterým je těžké se v rámci G20 věnovat," dodal.
Japonsko má obavy, že rostoucí vliv skupiny G20, jejímž členem je mimo jiné i Čína, by mohl ohrozit tradiční úlohu Japonska v zastupování zájmů Asie na jednáních o globálních finančních záležitostech.
Skupinu G7 tvoří Spojené státy, Japonsko, Kanada, Velká Británie, Německo, Itálie a Francie. Ve skupině G20 je kromě všech členů G7 také Rusko, Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jižní Korea, Mexiko, Saúdská Arábie, JAR a Turecko. Dvacátým členem je Evropská unie jako celek.
