V kauze Panama Papers nejde o první únik informací o klientech daňových rájů. Podobná odhalení se opakují skoro každý rok. Je poslední případ něčím výjimečný?
Je dobře, že se objevil, protože v Evropě v poslední době pozornost vůči daňovým únikům klesala. Zeslábl zájem, který před dvěma lety vyvolala aféra LuxLeaks (únik informací o offshorových daňových optimalizacích, jež pro své klienty dělala firma PricewaterhouseCoopers – pozn. red.). Země, jež slibovaly opatření proti daňovým rájům, začínají couvat. Teď se problematika zas dostává do agendy politiků, věci by se mohly hnout.
Dojde však po posledním skandálu v Panamě ke změně systému? Zatím jen rezignoval islandský premiér a pár bankéřů.
Panama se dostává pod větší tlak, aby se připojila k zásadnímu opatření v boji proti zneužívání daňových rájů – což je automatická výměna informací. Spočívá v tom, že jednotlivé země na konci roku automaticky pošlou ostatním zemím zprávu, kteří jejich občané mají v dané zemi účet.
Luděk Niedermayer (50)Absolvoval obor teoretická kybernetika, matematická informatika a teorie systémů na Přírodověcké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. V letech 1996 až 2008 působil jako člen bankovní rady České národní banky, od roku 2000 byl i jejím viceguvernérem. Poté pracoval v poradenské společnosti Deloitte. V roce 2014 byl zvolen za TOP 09 a STAN do europarlamentu. |
A obecně se situace v této oblasti lepší?
Celosvětově schvalované předpisy proti praní špinavých peněz už manévrovací prostor zúžily. Řada prohřešků z Panama Papers už je deset let stará, dnes by je už nebylo možné tajit. Dramaticky klesl význam bankovního tajemství. Dávno není pravda, že o tom, co je ve švýcarské bance, nikdo neví.
Co boj proti daňovým rájům odstartovalo? Ekonomická krize?
Po 2008 se začala tolerance vůči nim dramaticky posouvat. Zlom přinesl americký zákon zvaný FATCA. Finanční instituce po celém světě musí USA hlásit všechny účty, které u nich patří americkým občanům. Zbytek světa se také postupně posouvá tímto směrem.
Jaké změny ohledně daňových rájů se tedy chystají v Evropské unii?
Zabýváme se hlavně velkými nadnárodními firmami. Zavádí se pro ně povinnost zveřejňovat, z čeho mají zisk v jednotlivých zemích, kolik kde mají zaměstnanců, kolik kde odvádějí na dani. Toto bude k dispozici daňovým správám zemí. Když bude například firma podnikat v Česku, bude tu mít továrny a velkou výrobu, ale zisk bude mít několikanásobně nižší než v Holandsku, kde má spřízněnou firmu s deseti zaměstnanci a daň tu odvádí nízkou, rozsvítí se varovné světlo. Český finanční úřad by měl vystartovat a hledat, jak se její zisk do Holandska dostal.
A další chystané změny?
Projednáváme směrnici proti umělému snižování daňových základů a přesunu zisků, zvanou anti-BEPS. Měla by uzavřít cesty, kterými firmy převádějí zisky ze zemí, kde jsou vyšší daně, do zemí, kde je zdanění nižší. Podle mého názoru je nejčistší řešení sjednotit daňové základy uvnitř Evropy, to by eliminovalo 90 procent problémů s daňovými ráji. Ministři financí se o tom budou bavit v druhé půli tohoto roku.
To by měly mít jednotlivé evropské země stejné daně?
Ne, jen by ve všech zemích bylo stejné, co se firmě uzná jako daňové náklady. Pomocí stejných pravidel pak firma spočítá jeden zisk za všechny operace v evropských zemích. Ten pak rozdělí podle určitého klíče – měl by férově určit, odkud jaká část zisku pochází. Jednotlivé státy pak na danou část zisku nasadí svou daňovou sazbu.
Takže by pak pro skupiny jako PPF nemělo smysl držet si sídlo v Nizozemsku, kde téměř nepodnikají, jen jsou tam registrované?
Holandsko leží řadě evropských zemí v žaludku právě proto, že se tam nadnárodní firmy přesouvají. Říkají, že kvůli větší ochraně vlastnictví, ale hlavně se jim v Holandsku dobře daní. Sjednocením daňových základů ztratí pobyt v Holandsku daňovou výhodu a firmě zůstanou vysoké náklady na správu holandských podílů. Ale zatím jsme od toho daleko. Holandská vláda i další, které toto využívají, budou hledat cesty, jak si toho co nejvíc udržet.
Dá se ale reálně zabránit přelévání zisku, je-li mezi evropskými státy s různou výší danění volný pohyb zboží, služeb i kapitálu?
Velmi komplikované je například rozlišit, kde zisk reálně vzniká, třeba u digitální ekonomiky. Ale to, za kolik spolu přes hranice obchodují sesterské závody nadnárodní automobilky, lze regulovat. A je nutné v tom ještě trochu přitvrdit.
Pokud se evropské státy domluví na shodných daňových pravidlech, nevytlačí jen firmy do neevropských daňových destinací?
Není jiná možnost, než že se domluví celý svět. A on se už domluvil – na automatické výměně informací, k ní se už přihlásilo sto zemí.
Ale pořád je mnoho těch, které se nezapojily.
Převod peněz do nespolupracující země je možné vysoce sankcionovat. Třeba Američané nastavili systém tak, že pokud je nějaká zahraniční instituce neinformuje o účtech amerických občanů, jsou platby do této instituce zatíženy srážkovou daní až 30 procent.
Vedou postupně zaváděná nová pravidla k tomu, aby svou totožnost museli odkrýt i vlastníci anonymních firem z daňových rájů?
Bohužel ani zmiňovaná opatření všechno neřeší. Nová pravidla odhalí držitele účtů. Ale pak tu máme ještě problematiku trustů. Ty přímo slouží tomu, aby byl odtržen skutečný majitel majetku od jeho správce. Teď jsem třeba narazil na to, že jedna právní kancelář na britském závislém území, ostrově Jersey, otevřeně na internetu nabízí klientům, že jim pomocí trustu zajistí anonymní vlastnictví. To nemůže Evropa tolerovat.
Takže se smráká i nad neprůhlednými trusty?
Záleží na tom, jak se k tomu politici postaví. Není možné, aby si celý svět navzájem poskytoval informace o držitelích účtů a pořád tu existoval právní nástroj, který tuto snahu neguje. Pro britského premiéra Camerona je problematika výběru daní velmi významná, takže se dá čekat, že praktiky běžné na ostrově Jersey nebude chtít tolerovat. Taky už se začíná spekulovat, že Jersey bude chtít kompletní nezávislost na Británii, aby se nemusel podřídit britské regulaci.
Z toho je znát, že některé země si svou budoucnost bez praxe daňového ráje nechtějí připouštět.
Evropský parlament navrhl kroky proti zneužívání daňových rájů ze strany firem. Takové firmy by nemohly pobírat dotace nebo by neměly přístup k veřejným zakázkám. U fyzických osob by mohlo pomoci opatření omezující převody peněz do finančních institucí v daňových rájích. A i ten ostrov Jersey slíbil připojit se k automatické mezistátní výměně informací o držitelích účtů od příštího roku.
Co česká daňová správa – bojuje proti utajování zisků a majetku dost razantně?
Překvapuje mne, že nevidím moc iniciativy vůči velkým firmám. Je tu spíš snaha vybrat peníze od živnostníků nebo dlužníků DPH. To je velký nepoměr. Nezaznamenal jsem žádný případ, kdy by daňová správa byla schopna identifikovat odklánění zisku nadnárodně působících českých skupin do Holandska a něco tam doměřila.
