„Naše ekonomika v mnohém zůstává zaostalou, polofeudální, zvláště v málo rozvinutých regionech. Konkurencí tam ani nepáchne,“ konstatoval vysoce postavený úředník pro list Kommersant.
V Rusku podle něj dochází k vytvoření „státně monopolistického kapitalismu“, prorůstání byznysu a výkonné moci. „Je to všeobecně rozšířené onemocnění, kterým trpíme už dlouho,“ prohlásil šéf FAS.
Pod vlivem sankcí, které Západ vyhlásil proti Rusku po anexi Krymu a vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny, státní sektor v ruské ekonomice podle Artěmjeva ještě více posílil, a to zejména v bankovnictví a průmyslu. „Čím více sankce působí, tím aktivněji dochází k zestátňování,“ prohlásil.
Připustil nicméně, že se tak neděje ve všech sektorech. Jako příklad uvedl „zrušení mobilního otroctví“ na trhu telekomunikačních služeb, kde operátoři museli zrušit vnitrostátní roaming a klienti získali možnost uchovat si číslo při změně operátora.
Šéf FAS také připomněl, že vláda nedávno schválila program rozvoje konkurence v osmnácti odvětvích, a tak doufá, že Rusko bude následovat příklad Japonska a Jižní Koreje, kde „zrušení monopolů umožnilo neuvěřitelný skok v ekonomice“. V Rusku přitom mají silné postavení státní podniky a přirozené monopoly, které by podle něj měly být převedeny do jiného způsobu fungování a měly by se oddělit.
FAS předloni v září zveřejnil zprávu, podle které podíl státu a státních firem na hrubém domácím produktu vzrostl z 35 procent v roce 2005 na 70 procent v roce 2015. Podobný odhad - že státní sektor v Rusku tvoří více než 70 procent ekonomiky - zveřejnil v roce 2014 Mezinárodní měnový fond.
List Vedomosti připomněl, že bývalý ministr financí Alexej Kudrin tento měsíc hovořil o odhadech expertů, podle kterých podíl státu v ruské ekonomice během deseti let vzrostl z 39 na 48 procent.
