Ve hře je enormní zpomalení hospodářské výkonnosti i vysoká míra zdražování. Podle odborníků budou státy dál usilovat o snížení závislosti na fosilních palivech, které ale nebude vůbec jednoduché.
„Změna poptávky po ropě je z krátkodobého pohledu poměrně obtížná. Taková akce vyžaduje investice ve výši několika bilionů dolarů, které povedou k nahrazení starší infrastruktury,“ uvedl pro agenturu Reuters Alan Gelder, který je viceprezidentem poradenské společnosti Wood Mackenzie.
Polovina ropy teče z Ruska, závislost Česka je však nižší než před lety |
Cenový nárůst z ropy z posledních týdnů zřejmě pohřbil naděje centrálních bankéřů na to, že by vysoká globální inflace byla jen přechodná. Události z minulých dnů naopak jasně ukázaly, jak hluboko ropa proniká do vnitřních mechanismů globální ekonomiky a jaké její případný nedostatek může způsobit problémy i konečnému spotřebiteli.
Americká centrální banka odhaduje, že každé zvýšení cen ropy o 10 dolarů za barel sníží růst amerického hrubého domácího produktu o jednu desetinu procentního bodu a zvýší inflaci o další dvě desetiny. Podle Evropské centrální banky pak v eurozóně takové zdražení způsobí růst inflace o 0,1 až 0,2 procentního bodu.
Opakování sedmdesátých let?
Nynější situace je podobná sedmdesátým létům dvacátého století, která se nesla ve znamení důsledků jomkipurské války, ve které koalice Egypta a Sýrie za podpory i dalších států vojensky bojovala s Izraelem o Sinajský poloostrov. Konflikt se ale následně extrémním způsobem dotkl i ropy, která i kvůli embargu na její vývoz citelně zdražila. Ačkoliv se od té doby význam ropy celosvětově až o třetinu snížil, hrozí obdobné ekonomické problémy i nyní.
Tehdy, v sedmdesátých letech, tvořila ropa až polovinu globálního energetického mixu. Arabské státy sdružené v kartelu OPEC této situace využily a kvůli podpoře státu Izrael ze strany západního světa se v říjnu 1973 rozhodly ceny ropy prudce zvýšit. Rovněž bylo uvaleno ropné embargo na země, které židovský stát podpořily.
Ropa už stojí stejně jako před válkou, paliva v Česku zůstala o pětinu dražší |
Následkem tohoto ropného šoku nastala krátkodobá celosvětová hospodářská recese a nárůst inflace i nezaměstnanosti.
Ve vyspělých ekonomikách nastoupila stagflace, růst byl nulový až záporný a inflace se pohybovala v dvouciferných číslech.
Ropná závislost světa se snižuje
V dlouhodobém kontextu však tato jomkipurská válka vedla k tomu, že průmyslově vyspělé státy se přeorientovaly na úsporná energetická opatření a na rozvoj těžby ropy v nových oblastech mimo OPEC, čímž snížily vliv kartelu. A i díky tomu se do dnešního dne rapidně celosvětový význam ropy snížil. Loňská studie Kolumbijské univerzity zjistila, že stejný ekonomický růst, který před půlstoletím vyžadoval jeden barel ropy, lze nyní dosáhnout s méně než půl barelem.
Bohaté země se začaly mnohem více orientovat na služby, továrny začaly s energiemi pracovat efektivněji a přešly třeba i na zemní plyn. Je možné, že současná ruská invaze na Ukrajinu povede k obdobným důsledkům, které ještě víc sníží ropnou potřebu.
Některé sektory náhradu k ropě nemají
Pokud trvalo zhruba pět desetiletí, než podíl ropy na globálním energetickém mixu klesl ze 45 % na 31 %, tak je otázkou, jak rychle může svět tento podíl dál snižovat. Klíčové sektory jako letectví, lodní nebo nákladní doprava totiž efektivní a snadno dostupnou alternativu k ropě prozatím nenašly.
Ropa, plyn, kovy, pšenice. Válka dále šponuje rekordní ceny surovin |
Pozitivně do tohoto procesu mohou rozhodně promluvit změny v automobilovém sektoru, a to díky přechodu na elektromobilitu. Motoristé jsou totiž odpovědní až za čtvrtinu roční spotřeby.
„Ropná náročnost bude od nynějška klesat mnohem rychleji. Celosvětová poptávka po ropě totiž vyvrcholí během několika příštích let, poté bude klesat. Nemusí se ale bát, neboť hrubý domácí produkt bude nadále růst,“ dodal pro Reuters Sverre Alvik, který je poradcem v oblasti průmyslových odvětví.
Cena ropy na trzích mezitím začíná klesat. Důvodem jsou hlavně obavy ze slabší poptávky po pohonných hmotách v Číně. Šanghaj, finanční centrum země, totiž zahájila dvoufázovou uzávěru ve snaze omezit nárůst počtu nově nakažených koronavirem.
Cena severomořské ropy Brent v pondělí dopoledne oslabovala o 3,4 procenta na 116,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela 3,7 procenta na 109,65 dolaru za barel.
