Když v úterý zazněl na aténské burze cenných papírů zavírací zvonec, svítila u údaje OPAP cifra 6,43 eur. To sice bylo o trochu víc než během dne, ale ani tak toto číslo určitě moc netěší Karla Komárka s Jiřím Šmejcem.
Od chvíle, kdy předloni v srpnu čeští miliardáři pod hlavičkou Emma Delta privatizovali třetinu řecké státní sázkové kanceláře, nebyly totiž její akcie nikdy tak nízko jako začátkem tohoto týdne.
Kdo vlastní OPAPV srpnu 2013 řecká vláda monopolní sázkovou kancelář privatizovala. Dnes tak platí, že: 61,81 % akcií se obchoduje volně na aténské burze 5,19 % akcií vlastní Baupost Group 33 % akcií vlastní česko-řecká investiční skupina Emma Delta manažersky vedená Jiřím Šmejcem V Emma Delta ovládá: 44,7 % podíl KKCG Karla Komárka 24,11 % Dimitros Melissanidis 22,35 % Jiří Šmejc 4,82 % finanční skupina J&T 4,02 % Dimitros Copelouzos |
Měřeno čistě hodnotou firmy, nejsou ještě Komárek se Šmejcem v minusu. Když investiční skupina Emma Delta, kterou spolu s řeckými partnery vedou právě Komárek se Šmejcem, kupovala za 652 milionů eur třetinu firmy, zaplatila za jednu akcii 6,19 eura.
Loni v červnu nicméně burza oceňovala podnik na více než dvojnásobek. Papírově tak čeští investoři od loňska zchudli o miliardy korun.
OPAP se svezl s celým řeckým trhem, který stále trpí dluhovou krizí země. To se u akcií projevuje zejména ve chvílích, kdy jde v jednání s věřiteli do tuhého.
Ukázkovým případem toho je letošní léto, kdy byly zavřené banky i aténská burza kvůli kapitálovým kontrolám. Po znovuotevření burzy nastal výprodej a poklesla i hodnota akcií OPAP (více čtěte zde).
Jak je vidět z čerstvě zveřejněných výsledků za třetí čtvrtletí, omezený přístup Řeků k penězům snížil během kapitálových kontrol jejich sázkařské možnosti a společnosti meziročně klesly tržby o 16 procent na 901 milionů eur (24,3 miliardy korun).
Zisk kvůli tomu za třetí kvartál klesl meziročně o 8,5 procenta na 49,1 milionu eur (v přepočtu 1,3 miliardy korun). Vzhledem k celkovým letním trablům řecké ekonomiky a očekáváním analytiků to je však pozitivní překvapení.
Hodnotu i zisky sráží nové daně
Krize ale ovlivňuje byznys firmy hlavně nepřímo. Ve snaze splnit podmínky mezinárodních věřitelů řecká vláda hledá zdroje, kde se dá, a několikrát už její pohled dopadl na výdělečný OPAP.
Poprvé vláda získala peníze samotným prodejem třetinového podílu v létě roku 2013. Tím také udělala ze Šmejce, Komárka a jejich partnerů z Emma Delta největší majitele firmy.
Další operace řecké vlády už ale hrály v neprospěch českých podnikatelů. Ještě v roce 2013 totiž vláda zdanila takzvanou hrubou výhru firmy (vsazené peníze minus vyplacené výhry sázkařům) 30 procenty, čímž výrazně klesl čistý zisk.
A naposledy minulý čtvrtek parlament schválil, že od příštího roku musí OPAP odvádět nový poplatek ve výši pěti eurocentů za každý vsazený sloupeček. „Při ceně sloupečku 25 až 50 eurocentů je to dramatický zásah do ekonomiky firmy. Pohyb kurzu v posledních týdnech je tak reakcí na přípravu a nyní i faktické schválení tohoto kroku,“ uvedl mluvčí Emma Delta Pavel Zuna.
Analytici firmě do budoucna věří
Analytici z řecké pobočky Wood&Company již delší dobu spojují budoucí úspěch firmy se spuštěním videoloterijních terminálů (VLT). Na těchto sofistikovaných hracích automatech lze prohrát mnohem vyšší částky než na klasických „bednách“. Z pohledu loterijní společnosti se tak jedná o vynikající byznys.
Proto také OPAP za licenci na VLT zaplatil řeckým regulátorům stovky milionů eur. Jenže Řekové vzápětí výrazně zpřísnili pravidla, protože se podobně jako jiné evropské země snaží chránit gamblery před tím, aby prohráli neúměrně mnoho peněz.
V reakci na to OPAP projekt pozastavil a investor Šmejc nedávno prohlásil, že kvůli tomu firma zvažuje arbitráž proti řeckému státu (více čtěte zde).
Analytici přesto věští OPAP světlé zítřky. Minimálně o poznání světlejší než přítomnost. Ve Wood & Company věří, že anabáze s VLT nakonec nedopadne zle. Ani žádný ze třinácti analytiků oslovených Financial Times nedoporučuje se akcií OPAP zbavit. Naopak jejich střední odhad předpovídá, že akcie sázkové firmy v následujícím roce porostou o 55 procent.
