Moody´s svůj krok zdůvodnila ekonomickými riziky záchranného programu, který Řecku poskytly země eurozóny spolu s Mezinárodním měnovým fondem.
Moody´s konstatovala, že záchranný balík v dohledné době eliminuje rizika platební neschopnosti v důsledku potíží s likviditou a povzbuzuje k zavádění věrohodných a průchodných strukturálních reforem. "Makroekonomická a realizační rizika spojená s tímto programem jsou však podstatná a odpovídají ratingu Ba1," uvedla analytička agentury Sarah Carlsonová.
Moody´s upozornila, že uvažuje o snížení řeckého ratingu do spekulativní kategorie, již 10. května. To bylo dva týdny poté, co tak nečekaně učinila konkurenční agentura Standard & Poor's. Ta si tím od evropských zemí vysloužila kritiku za překotnost, protože nepočkala na ohlášené oznámení záchranného plánu.
Kontrolní delegace
Do Atén dnes také přijela delegace Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby předběžně vyhodnotila, jak země plní podmínky, za kterých obdržela mezinárodní pomoc. Řecko se potýká s hlubokou dluhovou krizí a kvůli ztrátě důvěry mezi investory se ocitlo na pokraji státního bankrotu.
Delegace zůstane v Řecku celý týden. Podle agentury AP zatím absolvovala schůzky na řeckém ministerstvu financí a předpokládá se, že bude v nadcházejících dnech jednat i na ministerstvu práce. Tam bude zkoumat, jakého pokroku země dosáhla v oblasti reforem systému sociálního zabezpečení.
Řecko si u EU a MMF zajistilo finanční pomoc v astronomickém objemu asi 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč), i když na začátku se hovořilo jen asi o 30 miliardách eur. Pomoc je poskytována ve formě úvěrů, které mají nižší úrokovou sazbu, než jakou by si Řecko před jejím dojednáním bylo schopno zajistit na trhu.
První část úvěru Řecko dostalo v polovině května, jen pár hodin předtím, než mělo vyrovnat splatné závazky za zhruba 8,5 miliardy eur. Další peníze mají do Atén dorazit v září.
Vláda lhala o dluzích
Nová řecká vláda loni na podzim zjistila, že země systematicky lhala o skutečném stavu svých veřejných financí. Rozpočtový deficit v loňském roce vysoko přesáhl hranici 13 procent hrubého domácího produktu, což byl více než dvojnásobek toho, co země do té doby uváděla. Pravidla Evropské unie navíc povolují deficit jen do tří procent HDP.
Výměnou za poskytnutou pomoc musely Atény slíbit, že začnou s hlubokými reformami veřejných financí a razantně sníží zadlužení. Některá opatření, například zmrazení mezd či zvýšení daní, už vláda schválila. V zemi se ale proti drastickým úsporám zvedla vlna odporu a stávek.
Řecko uvedlo, že za prvních pět měsíců letošního roku překročilo cíle, které si dohodlo pro snižování deficitů veřejných financí. Příjmy rozpočtu sice byly proti odhadům slabší, země ale více škrtala.
