Globální hrubý domácí produkt překročí hranici 100 bilionů dolarů dříve, než tato společnost ještě v loňském roce předpokládala. Může za to hlavně pokračující hospodářské zotavování po nejtvrdších vlnách pandemie nemoci covid-19. Informovala o tom agentura Reuters.
Čína představila pětiletý plán regulací, posílí dohled nad ekonomikou |
Strašákem příštím let je podle Centre of Economics and Business Research hlavně stále rostoucí inflace, se kterou budou tvůrci hospodářských politik svádět po celém světě velké boje.
„Klíčovou otázkou dvacátých let 20. století je, jak se světu a největším ekonomikám podaří vyrovnat s vysokým růstem spotřebitelských cen. Ten třeba ve Spojených státech už atakuje hranici sedmi procent. Pokud se ji nepodaří zkrotit, hrozí nám v letech 2023 a 2024 velká recese,“ uvedl pro agenturu Reuters místopředseda britského výzkumného centra Douglas McWilliams.
Zpráva britské poradenské společnosti také ukazuje, že Čína se stane největší světovou ekonomikou o dva roky později, než ještě v loňském roce předpovídala. Dařit se v dalších letech má třeba také Indii, která by už v příštím roce měla v pomyslném žebříčku předstihnout Francii a v roce 2023 pak dokonce i Velkou Británii. Indie se tím stane šestou největší ekonomikou na světě. V roce 2031 pak dokonce podle odhadů pronikne mezi největší tři ekonomiky světa.
Ekonomická situace v USA se zhoršuje. Zažíváme hyperinflaci, říká šéf Twitteru |
Spojené království je podle společnosti CEBR na dobré cestě k tomu, aby v roce 2036 bylo hospodářsky až o šestnáct procent vyšší než Francie, a to navzdory nedávnému odchodu Velké Británie z Evropské unie. Rusko má pak podle zprávy společnosti CEBR potenciál proniknout mezi deset největších ekonomik na světě v roce 2036.
Zpráva zároveň ukázala, že dařit se v dalších letech může i jiným asijským ekonomikám. Indonésie by se totiž v roce 2034 mohla stát devátou největší ekonomikou světa. Strádat by však mohlo Japonsko, které by se v úrovni ekonomické produkce mohlo dostat v roce 2033 i za Německo.
