Dohoda mezi státy Unie by měla umožnit to, aby normy začaly platit od příštího roku. Nyní o tom budou jednat země EU s europoslanci.
Pravidla by měla stanovit, kolik kapitálu budou muset banky a finanční domy dát stranou kvůli krytí rizik. Jde o reakci na finanční krizi z roku 2008 a její následky. Ty vedly k tomu, že vlády řady evropských zemí musely přijít s masivními záchrannými balíky pro své zasažené bankovní domy.
Jednání mezi státy nebyla snadná. Na minulé schůzce se shodu najít nepodařilo ani po více než deset hodin trvajícím zasedání. Problém byl mimo jiné v tom, zda a případně o kolik by mohly jednotlivé země po vlastních bankách žádat ještě vyšší míru rezerv, než jakou by měla zavést unijní pravidla.
Celá věc souvisí s tím, jak do unijního práva vepsat mezinárodní dohodu o pravidlech kapitálové přiměřenosti (Basel III). Ta by se měla týkat 120 hlavních světových bank, z nichž na EU připadá 45. V EU je ale kolem 8 300 bank a Unie chce pokrýt novými pravidly všechny.
"V podstatě nejde o nic nového. Jde o implementaci pravidel Basel III v zemích EU s tím, že Velká Británie trvala na možnosti mít vlastní, ještě tvrdší podmínky. Evropské banky včetně těch, které působí v ČR, se již připravují na pravidla Basel III, která zpřísňují požadavky na kapitálovou přiměřenost a zavádějí i přísnější požadavky na likviditu," komentoval jednání v Bruselu ekonom Patria Finance David Marek. Kromě Velké Británie chtělo vyšší kapitálovou přiměřenost například Švédsko, které žádalo 12 procent.
