O záměru v minulých dnech informoval prezident Polské národní banky Adam Glapiński, který má tuto komoditu dlouhodobě v oblibě. Důkazem toho je i fakt, že zhruba polovina ze současných zlatých rezerv v Polsku byla pořízena právě během jeho funkčního období, které trvá již od roku 2016.
Centrální banka Polska tak chce zvýšit zásoby o téměř 44 procent. V současné době totiž operuje se zhruba 229 tunami tohoto drahého kovu. Pokud bude avizovaný záměr opravdu realizován, nakoupí polská banka asi 8 000 zlatých cihel. Jedna taková váží 12,5 kilogramu.
ČNB nakoupila do rezervy přes tunu zlata. Dobrý krok, chválí ji analytici |
Největšími zlatými rezervami na světě se dlouhodobě pyšní Spojené státy. Ty vlastní 8 133,5 tun zlata. V pomyslném žebříčku druhou pozici zaujímá Německo s 3 362,4 tuny. Česká republika se svými 9,5 tuny značně zaostává, a to třeba i za sousedním Slovenskem, kterému patří téměř 32 tun zlata.
Ještě v polovině devadesátých let však byly české zásoby mnohem vyšší. Po zániku Československa atakovaly i hranici 70 tun. Důvodem tohoto poklesu je zejména masivní kontroverzní výprodej zlatého pokladu v dobách tehdejšího guvernéra České národní banky Josefa Tošovského v letech 1997 a 1998. Tehdy bylo prodáno zhruba 56 tun zlata a z dnešního pohledu šlo o největší prodej zlata v novodobé historii samostatného českého státu.
Prodej však následoval i v dalších letech. Ještě v první polovině roku 2020 pak činily české zlaté zásoby pouhých 7,8 tun. Během letních měsíců však ČNB poprvé v tomto tisíciletí zlato nakoupila. Podle vyjádření současného guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka z podzimu 2020 nejsou však další nákupy zlata plánovány. Banka si chce udržet minimální množství tohoto kovu, které potřebuje pro ražbu mincí a pro případný vstup České republiky do eurozóny.
