„Nemůžeme si dovolit, abychom kvůli chamtivosti některých exportérů skončili úplně bez obilí,“ citovala rumunského premiéra Ludovica Orbana agentura Bloomberg. „Pokud to bude nutné, jsem připraven vývoz úplně zastavit a dodávky zabavit,“ dodal.
Rumunsko se tak podle Bloombergu stalo první zemí na světě, která kvůli šíření covidu-19 přijala takto drastická opatření. Podobné zákazy sice již dříve představily Rusko a Kazachstán, ne však v takovém rozsahu. Většina tamních obilovin stále proudí tak, jako před pandemií. Vietnam pak koncem března pozastavil vývoz rýže, nakonec jej však opět spustil.
Ovlivněny rumunským rozhodnutím už byly například dodávky obilí do Egypta. Tato země je přitom na importu zemědělského zboží závislá.
Zemí Evropské unie se tento zákaz prozatím netýká, i tak však dovoz obilí z Rumunska není bez omezení. Tamní zemědělci jim jej smějí dodávat pouze za přísných podmínek. Musí dokumentací dokázat, že ho nebudou dále přeprodávat, informuje web Político.
Potraviny jsou a budou, ujišťují zemědělci a potravináři |
Možná poroste cena
„Je to ukázka nového trendu: potravinového protekcionismu,“ uvádí ukrajinský analytik Sergej Feofilov z firmy UkrAgroConsult. „Jen se tím potvrzuje, že se země začínají obávat nedostatečné nabídky,“ dodává. Někteří ekonomové v návaznosti na rozhodnutí rumunské vlády očekávají, že by se mohla zvýšit cena obilovin po celém světě.
Podle analýzy UkrAgroConsult však již Rumuni většinu obilí sklidili a prodali. Nové nařízení by tak mělo zasáhnout jen asi procento celkového evropského vývozu této suroviny. Analytici však předpokládají, že by Rumunsko mohly brzo následovat i další státy.
OSN přitom světové vůdce od protekcionistických rozhodnutí, která nazvala „ožebračováním sousedů“, zrazuje. Po celém světě by podle odhadů mohlo kvůli šíření wuchanského koronaviru mohlo až zdvojnásobit počet lidí, kteří hladoví. Udržení stabilních dodávek potravin je tak podle OSN zásadní. Rumunsko obilovinami kromě Egypta zásobí také například Jordán, Súdán nebo Jižní Koreu.
Nedostatek obilí a s ním spojené navýšení cen chleba v minulosti způsobilo potíže nespočetněkrát. Kromě příkladů z hluboké historie byly například původcem masových protestů v letech 2008 a 2011. Tehdy se nepokoje objevily ve více než 30 zemích v Africe, Asii a na Blízkém Východě.
