ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Plán na města bez zavíraček naráží. Místní ani policie nechtějí žít nonstop

  • 3
Rostoucí náklady, obavy o bezpečnost a stížnosti na hluk dusí po setmění ekonomiky od Londýna po Montreal. Snahy o 24hodinový provoz ve velkoměstech, od kterého si radnice i podnikatelé slibují vyšší výnosy, v realitě často naráží na stížnosti jak od policie, tak od místních obyvatel.

V londýnském Soho je sobota těsně po půlnoci a nonstop večerka je jedním z mála míst, které mají ještě otevřeno. Hospoda naproti zavřela pípy, zaměstnanci blízké restaurace skládají židle a poslední vlak na předměstí jihovýchodního Londýna jede za patnáct minut.

Přízračný klid v některém z tradičních londýnských nočních podniků lze jen těžko sladit s nedávným příspěvkem starosty Sadiqa Khana, který propagoval nepřetržitý provoz ve městě, píše agentura Bloomberg.

„Britská metropole je světovým lídrem ve své 24hodinové politice, ostatní města u nás hledají inspiraci,“ napsal minulý měsíc na sociální síť X. Komunita ověřující fakta v příspěvcích mu na to ale neskočila. „Na rozdíl od tvrzení londýnského starosty je noční život v Londýně na ústupu,“ tvrdí. Ke kritice se přidali i další uživatelé. „Je to sotva 12hodinové město!“ uvedl podrážděně jeden z nich.

Vlna uzavírek v posledních letech přispívá k úpadku nočního života. Podle dostupných dat zavřelo v Británii od nástupu koronaviru v březnu 2020 do prosince 2023 přibližně 13 800 nočních podniků včetně klubů, barů a restaurací, z toho přibližně tři tisíce v Londýně. Úpadek hlásí i hospody, podle British Beer and Pub Association jejich celkový počet od roku 2000 klesl o čtvrtinu.

Sachy Lord, poradce pro noční ekonomiku v Manchesteru, se domnívá, že pokud současný trend bude pokračovat, do roku 2030 žádné noční kluby nezůstanou.

Nejhůř jsou na tom hudební podniky

Nejhůř dopadly místní hudební podniky. „Přibližně 38 procent podniků je prodělečných a celý sektor by bez vnější podpory zkrachoval,“ řekla Beverley Whitricková, provozní ředitelka Music Venue Trust.

Zahraniční pracovníky nejvíc láká Austrálie, z měst vede Londýn, říká průzkum

Kompletně noční život neutichl. „Dobře propagované festivaly, akce a koncerty s velkým vstupným, na nichž vystupují umělci od Stormzyho po Taylor Swiftovou, jsou na vzestupu a budou i nadále silné,“ uvedla britská asociace NTIA zabývající se noční životem. A třeba hologramy skupiny ABBA v londýnském East Endu vydělávaly koncem loňského roku více než dva miliony dolarů týdně (zhruba 47 milionů korun).

Nejen Londýn je na vratké půdě

Noční život v Berlíně, který je známý svou klubovou scénou a poměrně laxními pravidly, se v roce 2023 začal teprve vzpamatovávat ze svých nejhorších let. „Počet turistů je ve srovnání s obdobím před pandemií stále utlumený, inflace zasáhla průmysl a lidé jsou ochotni utrácet méně,“ tvrdí Lutz Leichsenring, spolutvůrce amsterdamské poradenské společnosti pro noční život VibeLab.

Dlouhý stín vrhají také dvě války. Po ruské invazi na Ukrajinu se k německé inflační krizi přidaly i rostoucí neshody kvůli konfliktu v Gaze, které berlínskou klubovou scénu utlumily pravděpodobně více než v kterémkoli jiném městě, píše Bloomberg. Trvalejší hrozbou jsou však raketově rostoucí nájmy a ceny nemovitostí.

Klima favorizuje Kanadu, v USA proud javorového sirupu vysychá

„Noční podniky se stále více musí stěhovat z center měst, až nakonec zmizí,“ řekl Leichsenring. „Vidíte to na městech, jako je New York, Paříž nebo Londýn, která už nejsou cenově dostupná.“ Pro ty, kteří nejsou vytlačeni na periferii, jsou běžnými překážkami omezená dopravní obslužnost mezi jednou a pátou hodinou ranní, přísná pravidla týkající se hluku nebo obavy z bezpečnosti a stigmatizace.

Také Sydney se stále otřásá dopadem takzvaných výlukových zákonů z let 2014 až 2021, které v reakci na násilí související s alkoholem zakázaly podnikům v centrální čtvrti přijímat nové zákazníky po půl druhé hodině ranní a zavedly různá omezení na prodej alkoholu.

Zákazová licenční pravidla byla podle Lorda hřebíkem do rakve i pro mnoho míst v Londýně, přičemž mnoho místních radnic odmítalo schválit prodloužené hodiny po 23:00, dokonce i v oblastech proslulých svou noční scénou. V londýnské čtvrti Camden, která je známá živou hudbou a rušným trhem, se nedávný návrh na prodloužení rámcové doby pro provozovny v jednotlivých případech zasekl na námitkách policie a sdružení obyvatel, kteří se obávali zvýšené kriminality a hluku.

Německá nádraží dávají spát ukazatele odjezdů vlaků, spoří jim tak energii

„To zabíjí noční život a investice,“ řekl Lord. „A dominový efekt je omezení pracovních míst, omezení dodavatelského řetězce a navazujícího byznysu kolem toho.“

Aktivisté v Montrealu v Quebecu, známém jako kanadské město festivalů, tvrdí, že bojují v podobné bitvě o větší místní podporu. Úředníci v lednu představili plán na vytvoření „nočních zón“ s mírnějšími pravidly pro hluk, které by vedle vyhrazené čtvrti s nepřetržitým provozem podpořily tento sektor a přinesly městu nové příjmy. Plán, který potěšil účastníky kampaně, uvádí možné výdaje na odhlučnění podniků a snahu o zlepšení dopravních možností.

„Konflikt s realitním průmyslem je běžnou výzvou, ale nemusí znamenat smrtelný úder,“ říká Leichsenring ze společnosti VibeLab. Podle něj například v Berlíně lobbisté a úřady navázali opravdu dobrý vztah, který pomohl ctít berlínský status klenotu evropského nočního života. „Čím lépe jsme organizováni, tím větší podíl máme na rozhodování, když se jedná o rozvoji města,“ dodal Leichsenring.

Dalším významným milníkem pro Berlín je nedávné přidání jeho techno kultury na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Toto uznání s sebou nese právní výhody pro provozovatele, kteří se obávají o svou existenci, včetně nižších požadavků na prostory a snadnějšího přístupu ke státním dotacím a neziskovému financování.

Berlín, vyzbrojený výzkumem a vylepšenými daty, se chystá v červnu zveřejnit strategii nočního života, která zapojí zúčastněné strany z celé městské správy. Podobné snahy v desítkách měst od Sydney a Melbourne po Bogotu a Tokio naznačují rostoucí chuť po větší podpoře a koordinovaném řízení života po setmění.

Pije se méně

V Japonsku se novým nastavením pravidel podařilo ekonomiku nočního života nastartovat. „Živá hudba a zábava zažívá po covidu boom, celkové výnosy jsou ve srovnání s rokem 2019 podstatně vyšší,“ uvedl ředitel japonské asociace noční ekonomiky Tak Umezawa.

Stejně jako další země ale Japonsko čelí také novým změnám v poptávce, včetně rostoucího trendu, kdy lidé chodí spát dříve. „Japonští kancelářští pracovníci vynechávají cesty do barů po pracovních večeřích a také méně pijí,“ řekl Umezawa.

Ne tolik šťastná Austrálie. I na protinožce dopadla chmurná ekonomická realita

Podobný posun, alespoň mezi generací Z, se může objevit i ve Spojeném království, což podle veterána restauračního průmyslu Davida Strausse znamená pečlivě přemýšlet o tom, která místa stojí za záchranu. „Představa, že si všechny tyto hospody necháme, je směšná,“ řekl spolumajitel restaurace Bouchon Racine ve Farringdonu. „Všichni, které znám, se snaží pít méně.“

Tuto myšlenku potvrdil i Sachy Lord. „Lidé stále chodí ven, ale nyní jsou mnohem vybíravější,“ řekl s odkazem na strádající klubový byznys ve dnech uprostřed pracovního týdne.