Úsporný režim, který se zpočátku zkoušel v pilotním programu v druhé polovině roku 2023, snižuje spotřebu energie nástupištních ukazatelů na třetinu běžného provozu. Tyto pokroky jsou v souladu se závazkem společnosti stát se do roku 2040 klimaticky neutrální. Informaci přinesl portál Railtech.
Aby cestující měli i nadále důležité informace, „usínají“ ukazatele na nástupištích obvykle 15 minut po posledním odjezdu a „probouzejí“ se 30 minut před dalším plánovaným odjezdem vlaku. Tento přístup minimalizuje spotřebu energie při zachování funkčnosti, což je výhodné zejména na menších stanicích s nižší frekvencí nočních spojů.
Berlíňané stojící vlaky přijali s klidem. V problémech se ocitli cizinci |
Během pilotního programu ušetřily zúčastněné vlakové stanice elektřinu odpovídající roční spotřebě jednočlenné domácnosti. Jednotlivé ukazatele dosáhly významných úspor energie, přičemž jeden „pragotron“ zaznamenal špičkovou hodnotu úspory přibližně 720 kilowatthodin za rok. To je srovnatelné s kombinovanou roční spotřebou elektrického sporáku a ledničky.
Od 2. dubna 2024 zavedlo dočasný pohotovostní režim pro displeje několik stanic včetně Leipzig Hbf, Düsseldorf Hbf a Frankfurt n. Mohanem Messe. Nyní již využívá energeticky úsporná opatření více než 250 stanic.
Umělá inteligence na nádraží
Kromě úsporného režimu ukazatelů odjezdu vlaků chtějí Deutsche Bahn také více nasazovat roboty a umělou inteligenci. Od takového kroku si slibují zefektivnění kontrol. V servisním depu v Kolíně nad Rýnem už DB kontrolují soupravy rychlovlaků s pomocí robotů a umělé inteligence, což umožňuje automaticky detekovat vady a odchylky během několika minut.
Systém je schopen rozlišit i takové drobnosti, jako jsou špatně usazený šroub nebo poškozený piktogram na vnější straně vagonu. Automatické prověřování stavu ICE nasadí DB v příštích letech také v depech v Berlíně, Dortmundu, Hamburku či Mnichově.
Velký problém, se kterým se DB dosud nevypořádaly, jsou nedostatečné investice do infrastruktury. „Investice byly po desítky let příliš malé. Nyní to napravujeme,“ řekl Michael Peterson, který má ve vedení DB na starosti sekci osobní dálkové dopravy. Vedle modernizace koridorů a přestavby dalších tratí chtějí dráhy zlepšit i stav nádraží. V příštích pěti letech chtějí na 25 dálkově nejvytíženějších nádražích investovat 60 milionů eur (1,5 miliardy Kč) do modernizace zákaznických středisek.
