„V posledních několika týdnech jsme zaznamenali velkou poptávku po zlatě, a to jednoduše proto, že se mnoho lidí bojí vzít své peníze do banky,“ řekl agentuře Bloomberg Sadi Babalolo, který vlastní malý obchod se šperky ve městě Kano.
Celý obchod začal africkému obchodníkovi citelněji vydělávat ve chvíli, kdy nigerijská centrální banka své měnové plány poprvé oznámila. Jejím cílem je náhrada asi 2,7 bilionu nigerijských nairar, což je v přepočtu zhruba 144 miliard korun.
OBRAZEM: Jak vypadala výměna bankovek v Indii |
Na výměnu bankovek mají nyní Nigerijci od čtvrtka celkem šest týdnů. Některým se do toho ale nechce, a proto bankovky raději utrácí. V zemi, kde hotovost dominuje transakcím a kde téměř polovina dospělých obyvatel nemá bankovní účty, leží podle centrální banky 85 procent měny mimo bankovní systém.
Nigerijský krok podporuje inflaci
Vedlejší efekt rozhodnutí nigerijské centrální banky je ale růst inflace, neboť poptávka po mnohých komoditách tam v posledních týdnech citelně vzrostla. Jde třeba o obilí, které má nyní nové specifické zákazníky.
„Obilí přicházejí nakupovat lidé, kteří se bojí, že zbyde velké množství hotovosti,“ řekl pro agenturu Bloomberg Baba Waru, který je místopředsedou sdružení obchodníků s obilím. Podle něj může vzrostlá poptávka způsobit další růst velkoobchodních cen potravin.
Podobný krok jako Nigérie podnikla před pár lety třeba Indie. Hlavním účelem programu demonetizace bylo omezení korupce, šedé ekonomiky i daňových úniků. Zavládla tam ale panika a chaos. Stály se nekonečné fronty a nouze nebyla ani o potyčky. Spotřebitelská důvěra v celý systém kvůli tomu dramaticky klesla.
12. listopadu 2016 |
Guvernér Nigerijské centrální banky Godwin Emefiele ale prohlásil, že největší africká ekonomika se může osudu Indie poměrně snadno vyhnout. Nigerijské časové okno na výměnu bankovek je totiž delší a místní banky navíc prodloužily i svou otevírací dobu. Najaly také nové pracovníky, kteří mají nyní objíždět tamní venkov.
Někteří odborníci ale na možné problémy přeci jen upozorňují. „Zkušenosti z Indie naznačují, že riziko skutečného narušení chodu ekonomiky a možného poškození ekonomické aktivity je i v Nigérii poměrně vážné,“ řekl Virág Fórizs, který je ekonomem ve společnosti Capital Economics.
Zatímco obchodníci s obilím a zlatem zaznamenávají velké tržby, obchodování na trhu s dobytkem na východě města Kano vázne. Dobytek je totiž z velké části chován pro spotřebu a jde tak zpravidla o méně likvidní aktivum než obilí nebo zlato. Část zemědělců také dobytek prodat nechce, a to proto, že nestihne peníze přenést do banky včas.
„Zákazníci i obchodníci (na dobytčím trhu pozn. red.) hojně využívají banky, mění bankovky a obávají se, aby nedostali zaplaceno ve starých nairách,“ řekl Zakariyya Muhammad, který je letitým obchodníkem s dobytkem.
Indové kvůli pandemii doma hromadí nejen jídlo, ale i peníze v hotovosti |
Ještě před důležitým oznámením nigerijské centrální banky se denně obchodovalo se stovkami kusů dobytka. Nyní je ale situace jiná. „Na tomto trhu bylo dříve velmi rušno, ale podívejte se na to teď. Všichni jen nečinně sedí,“ řekl pro Bloomberg Usman Bala Chedi.
„Je to poprvé, co vidíme trh takhle slabý, a to zrovna během svátečního období. Před rozhodnutí nigerijské centrální banky jsme přitom realizovali obrovské tržby,“ dodal.
