Tento výsledek je podle časopisu mimořádný i s ohledem na fakt, že na počátku 90. let dosahoval německý státní dluh méně než 500 miliard eur (12,8 bilionu Kč), zatímco v současnosti se už vyšplhal na zhruba 1,3 bilionu eur (33,3 bilionu Kč).
V nynější dluhové krizi eurozóny jsou německé dluhopisy považovány za velmi bezpečný "přístav pro peníze" a zájem investorů o ně je podle Spiegelu navzdory nízkým výnosům značný. Potvrdila to i nedávná aukce německých pokladničních poukázek, jejíž výnos pro investory byl poprvé záporný na úrovni -0,0122 procenta. Investoři tak Berlínu zaplatili za to, že si u nich půjčili.
Malá, ale jistá, ztráta z investice je pro ně v současných podmínkách mnohem lepší volbou než výdělek, nad kterým roste hrozba ztráty nabytého bohatství (více zde).
Německo získává díky fiskální disciplíně výhody
Německo je tak ve zcela opačné situaci než Itálie a další státy měnové unie ohrožené dluhovou krizí. Zatímco výnosy německých dlouhodobých dluhopisů klesají v posledních měsících v důsledku šíření krize na rekordní minima, dluhopisy ohrožených zemí jsou investoři ochotni kupovat jen při rekordně vysokých výnosech.
Díky stále dobrému výkonu největší ekonomiky eurozóny se Berlín rovněž nemusí tolik zadlužovat. Loni si Německo půjčilo téměř o dvě třetiny méně, než plánovalo. Vláda původně předpokládala, že si vezme půjčky v celkovém objemu 48,4 miliardy eur, nakonec ale kvůli zvýšeným příjmům z daní a sníženým výdajům potřebovala jen 17,3 miliardy eur (442,3 miliardy Kč).
Hrubý domácí produkt Německa loni stoupl o tři procenta (více zde). Deficit jeho státního rozpočtu klesl v roce 2011 na jedno procento HDP z předloňské úrovně 4,3 procenta.
Časopis ale upozorňuje, že tato situace se nebude v letošním roce opakovat. Ekonomičtí experti očekávají, že německé hospodářství razantně zpomalí. Proti loňským třem procentům poroste "jen" v rozmezí půl až jednoho procenta. Německo tak další rok rekordního snížení zaplacených úroků i kvůli blížícím se dopadům dluhové krize nečeká.
