Německá ekonomika je na ruském plynu kriticky závislá. Proto se představitelé sousední země na náhlé zastavení jeho dodávek připravují, a to včetně možného převzetí kontroly nad klíčovými společnostmi, píše agentura Reuters . Zemní plyn je totiž důležitý pro výrobu oceli, plastů nebo automobilů.
Ještě před invazí na Ukrajinu byla německá spotřeba plynu z 55 procent závislá na dodávkách z Ruska. Během několika týdnů se ale podařilo podíl výrazně snížit a nyní podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka činí 35 procent.
Dalšího snížení chce ministr dosáhnout výstavbou LNG terminálů, a především podporou přechodu na obnovitelné a čisté energetické zdroje. Bez plynu z Ruska by se Berlín mohl obejít v roce 2024. K dřívějšímu uvalení sankcí na uhlí a ropu z Ruska může být Berlín vstřícný.
Český průmysl hledí s obavami na Rusko, bez plynu se mnohá odvětví neobejdou |
Německo se obává rychlého odpojení od ruského plynu, a to kvůli případným hlubokým ekonomickým důsledkům, kvůli čemuž nepodporuje možné embargo na tuto surovinu. Berlín nyní zkoumá, jak by byl plyn napříč státem přerozdělován, pokud by k němu ale nakonec došlo.
Berlín zvažuje převzetí firem
Podle Reuters již existuje v tomto ohledu rámcový plán a aktuálně se pracuje na podrobných krocích. Součástí jsou i záruky a půjčky energetickým společnostem, aby se vyrovnaly s rostoucími cenami suroviny, ale také třeba převzetí kontroly nad strategickými firmami.
V této souvislosti se v Německu hovoří o možném znárodnění rafinerie v braniborském městě Schwedt, kterou ovládá ruská společnost Rosněfť. Podle zdrojů agentury Reuters by ale Německo mohlo převzít podíly i v jiných energetických firmách.
Německá vláda již v dubnu schválila právní úpravu, která by umožnila znárodňovat energetické firmy. Parlament bude o návrhu hlasovat tento týden ve čtvrtek.
