„Nemůžete vydělávat ve Francii nebo kdekoliv v Evropě, aniž byste platili stejné daně jako vaši konkurenti,“ prohlásil Le Maire pro agenturu Bloomberg a dodal, že celoevropské řešení se příliš vleče.
Šéfům společností, jako jsou Alphabet (matka Googlu), Amazon, Apple, Facebook nebo kavárenský řetězec Starbucks, to musí znít jako konec dobrých časů.
Hra o cloudy miliardářů. Bezos už není nejbohatší, opět kraluje Gates |
Jako první se do hledáčku Evropské komise dostal Apple, který podle Bruselu musí doplatit daně za 13 miliard eur. Společnost i irská vláda se proti rozhodnutí z minulého roku postavily – Apple by nemohl před akcionáři vykázat tak hezký zisk a pro Iry by to znamenalo konec výhodného daňového schématu.
Zelený ostrov proslul 12,5procentní daňovou sazbou, která sama o sobě patří k nejnižším v Evropě. Kromě toho však podle Evropské komise uměli v Dublinu vyjít firmám vstříc ještě víc. Mezi lety 2003 až 2014 se efektivní zdanění Applu nepřehouplo přes jedno procento v roce 2003 a pak klesalo až k 0,005 procenta v roce 2014.
Francouzský tlak na ucpání děr v daňovém systému nicméně pouze připravuje kulisy pro mnohem větší představení – postupné sjednocování daňových sazeb napříč celou eurozónou. Prezident Emmanuel Macron by chtěl firemní daň ve Francii do pěti let snížit z 33 procent na 25 procent. Klíčová je v tomto směru spolupráce s Německem, kde se daně pro firmy pohybují mezi 30 až 33 procenty.
„Nejpozději v roce 2018 bychom měli mít s Německem stejnou sazbu, od ní by se pak mohla odvíjet další harmonizace daní v eurozóně,“ prohlásil ministr financí. Podle údajů poradců z KMPG činí průměrná sazba v rámci Unie 21,51 procenta, u zemí platících eurem se pak průměr dostává na 23,33 procenta. Desítka zemí eurozóny by musela svými sazbami pohnout směrem nahoru.
Výše sazby však není to nejdůležitější, v praxi hrají mnohem větší roli různé výjimky. A těmi se daňové kodexy všech zemí hemží. Navíc o ucpávání děr se v Evropě mluví už od krize z roku 2008.
