Povodně v Timmerslohu v Německu (2. ledna 2024) | foto: AP

Německé zemědělce trápí velká voda. Škody na úrodě jsou obrovské

  • 4
Vydatné deště a rozvodněné řeky trápí sousední Německo. Velká voda postihla hlavně druhou největší spolkovou zemi Dolní Sasko. Záchranáři a dobrovolníci mají spousty práce, kromě nich ale značné starosti mají i tamní zemědělci, mnozí z nich se snaží marně zachránit svou úrodu. Škody budou podle odhadů obrovské.

Zatímco velká část Němců v minulých dnech oslavovala příchod roku 2024, farmář Dirk Reinicke pracoval na poli. Snažil se co nejrychleji odvézt pod střechu zhruba 150 tun brambor, kvůli záplavám by totiž jinak shnily, což by negativně dopadlo i na jeho plánovanou úrodu. Jeho snahy ale vyšly jen částečně, o část brambor totiž kvůli velké vodě přišel. Informoval o tom deník Deutsche Welle.

„Je mi 58 let. Takovou povodeň jsem ještě nezažil. Běžně nás záplavy potrápí zhruba jednou za čtyři až pět let. Nikdy jsme ale hladinu vody u nás na vesnici neměli tak vysoko, jako je teď,“ říká pro německý deník Deutsche Welle Reinicke, který se na své farmě věnuje zejména produkci mléka.

Ostrava má více varovných sirén a digitální plány proti povodním

Reinicke ale rozhodně není sám. Podobně totiž v posledních dnech pracovali i další zemědělci, a to hlavně v Dolním Sasku na severozápadě Německa. Představitelé tamního sdružení zemědělců odhadují, že se záplavami tam bojuje všech 35 tisíc zemědělských podniků. Majetkové škody trápí stovky hospodářských budov.

Zemědělci jsou i bez těžké techniky

V mnoha částech Dolního Saska je tak v ohrožení tradiční sklizeň brambor a cukrové řepy. Kvůli extrémním podmínkám přestaly být mnohé cesty sjízdné pro těžkou techniku, bez které se zemědělci při sklizních většinou neobejdou. Zaplaveno bylo několik set tisíc hektarů orné půdy a travních porostů. Některá pole jsou pod vodou už od listopadu.

Francie volá o pomoc kvůli povodním. Česko posílá hasiče s čerpadly a čluny

„Na poli mám jeden hektar brambor, který jsem nestihl sklidit. Škoda se pohybuje okolo 6,5 tisíce eura. K tomu ale musím připočíst ztrátu ve výši 5 tisíc eur na polích, kde mám 20 hektarů obilí. Rok 2024 pro mne bude obtížný,“ doplňuje Reinicke.

Kromě Dolního Saska jsou zasaženy také části Severního Porýní-Vestfálska, jih Saska-Anhaltska a sever Durynska. Do Saska-Anhaltska se hodlá po pondělní návštěvě Dolního Saska vypravit spolkový kancléř Olaf Scholz, aby zjistil rozsah škod a zprostředkoval případnou federální pomoc.

Pod vodou jsou i Brémy

Nejvíce postihla velká voda města a obce na řekách Weser, Aller a Leine. Pod vodou se ocitla také část Brém. Stovky záchranářů a dobrovolníků se podílejí na odstraňování následků záplav či stavbě provizorních bariér. Dolnosaský premiér Stephan Weil vyzval zaměstnavatele, aby dobrovolníkům dali i na příští dny volno pro práci při boji se živlem, a slíbil firmám kompenzovat takto vzniklé náklady.

Británii, Francii i Německo sužují záplavy. Doprava stojí, lidé jsou bez proudu

Němečtí zemědělci ale musí v příštím roce zároveň počítat s tím, že německá vláda zrušila daňové úlevy pro zemědělskou naftu a nákup některých vozidel. Povodně tak německým zemědělcům zasadily druhou tvrdou ránu ve velmi krátké době.

Kvůli přírodní katastrofě se nyní objevují výzvy, aby německá vláda uvolnila dluhovou rozpočtovou brzdu, na kterou myslí tamní ústava. Německé právo říká, že rozpočtový deficit pro daný rok se může dostat jen na 1 % hrubého domácího produktu. Výraznější schodky jsou možné pouze v případě přírodních katastrof a dalších mimořádných událostí, které výrazně narušují finanční možnosti Německa.

Zvedací lávku přes rozvodněnou Ohři se nepovedlo zvednout, zařízení selhalo

Celkový rozsah škod kvůli povodním v Německu zatím není jasný. Zemědělec Reinicke si však klade otázku, jak bude německé zemědělství vypadat dál, a to mimo jiné kvůli probíhajícím klimatickým změnám. Už v létě by totiž zemědělci mohli bojovat se suchem.

„Myslím, že za pár let přežije jen několik větších zemědělských podniků. Rodinné, malé a střední farmy si možná budou muset říct, že už to nemá cenu a raději se rozhodnou své pozemky pronajmout ostatním,“ uzavírá německý zemědělec.