Na země s eurem dolehla deflace, ceny poprvé v historii klesly

Eurozóna se poprvé v historii ocitla v deflaci. Ceny v zemích, kde se platí eurem, se v červnu meziročně snížily o 0,1 procenta. V květnu inflace stagnovala. Dlouhodobá deflace může být pro ekonomiku problém, analytici se ale domnívají, že ceny opět brzy porostou.

Nakupování - Nákup.

Vyplývá to z předběžných odhadů statistického úřadu Eurostat. Ekonomové pokles cen předpokládali.

"Deflace v eurozóně nejspíš bude krátkodobou periodou o délce několika málo měsíců. Uvolněná měnová politika, výhled zotavení z recese v příštím roce a stoupající ceny ropy a dalších komodit by měly vést k návratu k inflaci," komentoval výsledky hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

S koncem krize může přijít cenový skok

Spotřebitelé sice díky snížení cen mohou ušetřit v obchodech, ale deflace by se mohla negativně odrazit v poklesu tržeb firem, které už nyní trpí celou řadou problémů. Podniky jsou pak nuceny šetřit náklady, což může mít vliv na nezaměstnanost. Obrat ve vývoji spotřebitelských cen se přitom očekává až na podzim.

Prudký propad inflace v posledních měsících pokaždé zvyšuje pravděpodobnost, že Evropská centrální banka přistoupí k dalšímu snížení úrokových sazeb. Současné hodnoty jsou totiž hluboko pod inflačním cílem ECB, který stanovila pod dvě procenta.

S deflací i nízkou inflací jsou ovšem spojena i další rizika. Obrat očekávaný na podzim by totiž mohl být velmi prudký. "Existuje značné riziko, že v případě, kdy skončí krize, se růst spotřebitelských cen dostane na vysoké úrovně, což ukázala i historie," řekl před časem lucemburský premiér a šéf skupiny ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker.

Hrozba deflace (Marek Hatlapatka, Cyrrus)

Z krátkodobého pohledu pokles cen v ekonomice nemusí být sám o sobě problémem. Záludnost deflace ovšem tkví v tom, že je proti ní mnohem těžší bojovat než proti inflaci a díky tomu může hrozit riziko tzv. deflační spirály.

Nízká poptávka vede k poklesu cen výrobků, omezení investic firem. Zatímco u inflace může centrální banka reagovat zvyšováním úrokových sazeb teoreticky donekonečna, u deflace je limitována nulovou úrokovou sazbou. Zatímco nominální úrokové sazby tak mohou být velmi blízko nule, deflace znamená, že reálné sazby jsou stále nadměrně vysoké vzhledem ke stavu ekonomiky. Pokud se centrální bance nepodaří jinými nástroji přimět banky půjčovat a firmy investovat, může se období deflace a ekonomické stagnace protáhnout na nepříjemně dlouhou dobu. A jak ukazuje příklad Japonska z devadesátých let minulého století, cesta zpět na růstovou dráhu může být velmi komplikovaná.