Japonská ekonomika byla po desetiletí druhá největší na světě. V roce 1968 předstihla tehdejší Západní Německo (v té době se za měřítko velikosti ekonomik bral parametr hrubý národní produkt, GNP, který započítává i zahraniční ekonomické aktivity domácích subjektů). V roce 2010 však Japonsko předstihla Čína, letos to má být Německo a v roce 2026 Indie.
Japonský pokles v žebříčku největších ekonomik je způsoben roky nízkého růstu a nulové – nebo dokonce záporné – inflace. A protože žebříček je sestavován na základě HDP přepočteného na dolary, promítá se do výsledku i slabý jen, jenž je vůči dolaru na 33letém minimu. Podle agentury Bloomberg se na kursu jenu podepisuje neochota japonské centrální banky zvedat sazby:: ty zůstávají záporné navzdory aktuální inflaci ve výši 3,2 procenta..
Na konci roku 2023 má HDP Německa podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosáhnout 4,43 bilionu dolarů, o 200 miliard víc než u Japonska. Rozdíl v HDP na hlavu, což je klíčový ukazatel blahobytu států, je však propastný: necelých 53 tisíc dolarů versus téměř 34 tisíc.
Indie na vzestupu
Reálný HDP Indie se od roku 2015, s výjimkou covidového roku 2020, pohybuje nad šesti procenty – a podle prognózy MMF to tak má být i pro následující tři roky. Výsledkem je, že tato nově nejlidnatější země světa (s 1,4 miliardy obyvatel přeskočila na jaře 2023 Čínu) se dostala na páté místo žebříčku největších ekonomik a má dál stoupat pořadím. V roce 2026 má předstihnout Japonsko a o rok později i Německo.
Když inflaci měří holič. Za dvacet let zdražil stříhání o 19 900 procent |
Co se týče pořadí ekonomik vyjádřených v paritě kupní síly, tam je Indie na třetím místě už teď, a to za Spojenými státy. Žebříček největších ekonomik podle tohoto kritéria totiž vede Čína.
Dostane se na trůn Čína?
Odhady, kdy Čína předstihne Spojené státy i v HDP podle dolarového vyjádření, se pohybují v rozmezí „v roce 2030“ až po „nikdy“. Nejčastěji zmiňovaný termín je rok 2035, což byl odhad MMF z roku 2018. Ten stál na agresivním odhadu čínského růstu; v podstatě šlo o obdobný předpoklad, jaký vyslovil čínský prezident Si Ťin-pching na konci roku 2020, že Čína může právě do roku 2035 zdvojnásobit svůj HDP.
Rumunsko táhnou zahraniční investice i unijní peníze. Šlape na paty Maďarům |
Podle analýzy týdeníku The Economist z roku 2022 se však v tomto období čínská ekonomika pouze dostane svou velikostí k té americké nejblíž, na 91 procent – ale pak zase začne ztrácet, aby se v roce 2050 dostala na 87 procent. Hlavním důvodem slabšího čínského růstu oproti optimistickým předpokladům mají být demografické problémy, konkrétně dramatický pokles počtu obyvatel.
