Ministr hospodářství Alejandro Gil tento týden na zasedání Národního shromáždění uvedl, že kubánská vláda odhaduje inflaci ke konci roku ve výši sedmdesát procent.
Na Kubě vypukly nevídané protesty. Lidi štve pomalé očkování i výpadky elektřiny |
Podle Gila země počítala s šedesátiprocentní inflací. V lednu totiž přišla s řadou ekonomických opatření, včetně ukončení systému dvou oficiálních měn a zvýšení cen klíčového zboží. Zkrocení inflace je podle něj jedna z hlavních výzev pro rok 2022.
Podle Gila jsou příčinou vysoké inflace také sankce ze strany USA. Ty podle něj vedly k tomu, že tisíce kontejnerů s nedodaným zbožím uvízly v mezinárodních přístavech.
Kuba se letos potýkala s veřejnými protesty, mimo jiné i kvůli ekonomickým těžkostem. Tamní ekonomika se v roce 2020 propadla o 10,9 procenta, jelikož pandemie totiž značně poškodila turistický sektor. Kromě toho USA rozšířily sankce proti Kubě.
12. července 2021 |
Další růst ekonomiky
Podle vládních představitelů ekonomika v roce 2021 vzrostla o dvě procenta, cíl pro rok 2022 jsou čtyři procenta. Podle Gila je pro dosažení takového růstu nezbytné „obnovení hodnoty a role pesa v ekonomice“.
Hodnota amerického dolaru na kubánském černém trhu prudce stoupla, a to zhruba na 75 pesos za dolar. To je více než trojnásobek, který udává oficiální směnný kurz, podle něj má dolar hodnotu 24 pesos. Měna se zhroutila poté, co stát přestal používat konvertibilní peso a tedy i systém dvou měn.
Ekonomové osloveni agenturou Reuters odhadují, že skutečná inflace je mnohonásobně vyšší. Pavel Vidal, bývalý ekonom kubánské centrální banky, zmínil, že skutečná inflace se z velké části vyskytovala na soukromých a šedých trzích, které vládní statistiky řádně nezohledňují. Podle něj spotřebitelské ceny zaznamenaly trojciferný růst.
To potvrzuje i majitel podniku s hamburgery v hlavním městě. Agentuře Reuters řekl, že se jeho náklady prudce zvýšily. „Loni jsem prodával vepřový burger za 25 pesos, teď je to 85,“ zmínil.
