Kubánský premiér Manuel Marrero počítá se zvýšením cen – kubánská ekonomika je do velké míry centrálně řízená – i daní v řadě oblastí tamní ekonomiky. Zároveň má dojít k prudkému snížení dotací. Úkol je jasný: výrazné snížení prudce rostoucího kubánského rozpočtového deficitu, který podle odhadů za loňský rok přesáhl hranici 18 procent hrubého domácího produktu. Rozpočtové úspory ale mohou odjistit inflační bombu, uvedla agentura Reuters.
Úřady na Kubě v minulých dnech informovaly o tom, že cena benzínu a nafty na čerpacích stanicích se počátkem února zvýší téměř pětinásobně. Analytici ale varují kubánskou vládu, že zdražení pohonných hmot se následně může citelně projevit i v cenách dalších položek. Firmám totiž vzrostou náklady, které se následně budou snažit přenést na spotřebitele.
Dlouho izolovaná Kuba jako by zamrzla v čase. I proto láká davy turistů |
Kubánská komunistická vláda uvedla, že cena jednoho litru benzínu se zvýší z 25 kubánských pesos na 132. V přepočtu tak Kubánci budou za litr benzínu platit zhruba 125 korun. Kromě toho ale Kubánci musí počítat s tím, že zdraží i nafta, zemní plyn nebo elektřina. V případě těchto komodit ale nebude zdražení tak výrazné.
Řešení nedostatku pohonných hmot
Tamní vláda v čele s premiérem věří, že zdražení benzínu povede mimo jiné ke snížení nedostatku pohonných hmot, se kterým Kuba v posledních měsících bojuje. Problémy s dostupností nafty či benzínu negativně dopadá i na tamní veřejnou dopravu, před čerpacími stanicemi se zároveň dlouhodobě tvoří obrovské fronty.
Pro Kubánce ale půjde o další citelný zásah, který pocítí ve svých peněženkách. Už řadu let přitom bojují i s nedostatkem spotřebního zboží, léků či některých potravin. Kuba je totiž velmi závislá na dovozu ze zahraničí.
Vlna antisemitismu zasáhla Jižní Ameriku. Problémům čelí Brazílie i Argentina |
„V ekonomice nejde takové zvýšení ceny pohonných hmot provést, aniž by se to dotklo i dalších sektorů. Nejde jen o pohonné hmoty, ale třeba i o potraviny. Ceny se v ekonomice mohou zvýšit o 400 až 500 procent,“ říká pro agenturu Reuters kubánský ekonom Omar Everleny.
Kubánská inflační bomba
V loňském roce se růst cenové hladiny na Kubě dostal na hranici 30 procent. V meziročním srovnání šlo o mírný pokles. Kubánské statistické úřady totiž uvádí, že v roce 2021 se inflace dostala až na 38 procent. Tamní ekonomové ale tvrdí, že cenová realita je úplně jiná – a reálné zdražení bylo ještě mnohem dramatičtější. V každém případě nově představená opatření stávající inflaci nepochybně umocní. „Nová kubánská opatření jsou inflační bombou,“ potvrdil agentuře Reuters i ekonom Oscar Fernandez.
Analytici opakovaně kubánskou vládu žádají, aby ekonomiku více otevřela soukromému podnikání a investicím. Současné hospodářství na Kubě se totiž opírá hlavně o státní podniky, které nejsou z hlediska provozu efektivní. Odborníci volají také po tom, aby fungující státní podniky prošly potřebnými reformami.