Komise potvrdila své původní hodnocení, podle něhož je návrh rozpočtu na rok 2019 předložený italskou vládou v závažném nesouladu s doporučeními, která Římu komise nabídla letos v červenci.
Z analýzy rozpočtových dopadů podle místopředsedy komise pro euro a sociální dialog Valdise Dombrovskise plyne, že Itálie svým vysokým zadlužením porušuje unijní pravidla a komise má důvod zahájit s Římem řízení pro nadměrný deficit.
Komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici zdůraznil, že řízení nyní ještě přímo nezačíná.
„Strukturální deficit Itálie se příští rok zvýší asi o procento hrubého domácího produktu. Čísla hovoří sama za sebe,“ poznamenal Dombrovskis.
Italský premiér Giuseppe Conte nicméně uvedl, že je i nadále přesvědčen o opodstatněnosti rozpočtových plánů své vlády. Potvrdil, že bude v sobotu o situaci hovořit s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.
Co by znamenalo zahájení řízení o nadměrném deficitu? „Pokud během tří až šesti měsíců od startu procedury Itálie nezjedná nápravu, může dostat tvrdší cíle a nařízení a současně s tím i pokutu ve výši 0,2 procenta HDP,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj italská vláda hraje „ostřejší“ hru s Bruselem a sází na to, že tím získá na domácí scéně politické body. „Většina trhu ale i nadále počítá s tím, že se po určitých ústupcích ve finále Řím s Bruselem dohodne,“ dodal.
Ovšem toto napětí může zhoršit vyhlídky pro italskou ekonomiku a ve finále to může italskou vládu donutit k výraznějším úsporám.
Po dnešním stanovisku komise mají členské země dva týdny na vlastní posouzení situace. „Pokud budou souhlasit se závěrem komise - a na rovinu: bylo by to logické - připravíme samotné řízení pro nadměrný schodek i nová doporučení pro Itálii, jak by mohla svůj schodek i dluh napravit,“ vysvětlil komisař. Na konci řízení mohou zemi hrozit i finanční sankce.
O konkrétních detailech je podle něj možné v příštích dnech a týdnech vyjednávat, a to v první řadě s italskou stranou samotnou. „V dané situaci je třeba chladná hlava i chladnokrevnost. A my jsme odhodláni oboje ukázat,“ zdůraznil Moscovici.
EK připomněla, že v roce 2017 dosáhl italský dluh 131,2 procenta HDP, tedy v přepočtu asi 37 tisíc eur (přes 960 tisíc Kč) na obyvatele a překračuje referenční hodnotu 60 procent HDP. Podle Dombrovskise to komisi opravňuje řízení spustit, dluh by se totiž neměl v příštích letech od asi 130 procent nějak výrazně odchýlit.
Experti komise museli ve druhé polovině roku znovu analyzovat rozpočtové plány nové italské vlády, které se značně lišily od původních předpokladů z května.
Tanec nad propastí
Nová vláda totiž přišla v návrhu rozpočtu s deficitem 2,4 procenta a pesimistické důsledky pro další růst dluhu, které předpokládá komise, odmítá s poukazem na výraznou stimulaci hospodářského růstu. Komise původní plán odmítla už v říjnu, Řím ale předložil nový návrh s nezměněnými hlavními parametry.
Podle Dombrovskise je situace v Itálii věcí sdílených obav pro všechny země používající euro. „Země eurozóny jsou v jednom týmu a měly by hrát podle stejných pravidel. Jsou k tomu, aby nás chránila, dávala nám jistotu a umožňovala vzájemnou důvěru,“ zdůraznil.
Itálie si podle něj v zásadě plánuje znovu výrazně začít půjčovat v situaci, kdy už má vysoký dluh, místo toho, aby se chovala fiskálně odpovědně. Dopad podobně koncipovaného rozpočtu na růst italského hospodářství podle něj bude negativní.
„Chybí v něm prorůstová opatření a růst úrokových sazeb bude mít dopad na italskou ekonomiku,“ upozornil. Plány podle něj také omezí schopnosti italských bank půjčovat firmám i domácnostem za dostupné úroky. „Nechápeme, jak by mohla taková zranitelnost přispět k hospodářské nezávislosti země. Myslím, že na konci téhle cesty čekají jen další úsporná opatření,“ varoval místopředseda komise.
Rostoucí nejistota kolem vývoje italského hospodářství podle Dombrovskise ohrožuje kroky, které ke zlepšení svého ekonomického výkonu země udělala v minulých letech.
