Data naznačují, že Evropská centrální banka (ECB) může zachovat uvolněnou měnovou politiku, s jejíž pomocí hodlá podpořit oživení ekonomiky v měnové unii. Eurozóna se ve druhém čtvrtletí vymanila z vleklé recese. Zadlužení spotřebitelé však nechtějí příliš utrácet, i když hospodářský růst v zemích platících eurem by měl podle očekávání zrychlovat.
V září, stejně jako v srpnu, nejvíce rostly ceny potravin, alkoholu a tabáku. Tempo jejich růstu však zpomalilo na 2,6 procenta z předchozích 3,2 procenta v srpnu. V poklesu pokračovaly ceny energií - podle odhadů se snížily o 0,9 procenta, zatímco v srpnu energie zlevnily o 0,3 procenta. Služby v září zdražily o 1,5 procenta a průmyslové neenergetické zboží o jedno procento.
Analytici v průzkumu agentury Reuters v průměru předpokládali, že míra inflace poroste tempem 1,2 procenta. "Evropská centrální banka nemá důvod, aby kvůli inflaci jednala. Může zůstat u své expanzivní politiky," uvedl ekonom Christoph Weil ze společnosti Commerzbank. ECB bude o úrokových sazbách jednat na svém středečním zasedání v Paříži. Očekává se, že základní úrok ponechá na současné rekordně nízké úrovni 0,5 procenta.
S prudkým poklesem míry inflace se letos potýkají především slabší ekonomiky eurozóny, na které těžce dolehla dluhová krize. Například Řecko čelí deflaci, tedy poklesu cen. V Itálii podle čerstvých předběžných údajů tamního statistického úřadu meziroční míra inflace tento měsíc klesla na 0,9 procenta, což je nejnižší úroveň od listopadu 2009.
