Profesor z univerzity v Loughborough Roger Goodall se v rozhovoru pro CNN Business podivuje nad vysokými investicemi do technologie hyperloopu, která podle jeho názoru skýtá řadu nevýhod a varuje před dostatečnou návratností této investice.
Obává se zejména nadměrných nákladů, které jsou spojeny s výzkumem i následnou realizací. Náročné bude podle jeho názoru vystavět hlavně samotnou trať, která bude muset být mnohem kvalitnější, než je tomu u tradičních železnic. Negativně nahlíží i na nízkou kapacitu technologie. Hyperloop uveze znatelně méně lidí, než je tomu u stávajících vlakových souprav. Případnou realizaci tak považuje za příliš vzdálenou budoucnost.
Za technologií vysokorychlostní přepravy lidí stojí miliardář Elon Musk. Propagovat ji začal už v roce 2013. Koncept vysokorychlostního transportního systému by podle jeho názoru mohl v budoucnu vysokorychlostní železnice nahradit.
„Cesta z Los Angeles do San Franciska by se díky této technologii zkrátila na pouhých 35 minut,“ uvedl Musk. Dnes trvá vlakem více než devět hodin.
Osídlení Marsu či Hyperloop. Muskovy plány, jež zatím zůstávají sci-fi |
Řada společností se vývojem této technologie už několik let zaobírá. Společnost Virgin Hyperloop miliardáře Richarda Bransona ohlásila na počátku listopadu dokončení své první jízdy. Během bezpečnostního testu této technologie, která by mohla transformovat přepravu osob i nákladů, dosáhla kapsle rychlosti 172 kilometrů v hodině. Do budoucna je však plánovaná rychlost ve výši až tisíc kilometrů v hodině.
9. listopadu 2020 |
Kapsle potrubím posílali už v 19. století
Stejně jako v případě některých ostatních Muskových projektů není hyperloop ničím novým, jeho historie sahá podle odborníků až do devatenáctého století. Tehdy tato technologie sloužila pro přepravu dopisů. Podobné kapsle se nacházely pod řadou velkých měst a měly se stát alternativou k pozemní dopravě. Mimo velká města se pneumatické trubky nestavěly. Kvůli vysokým nákladů na výstavbu to nebylo ekonomické.
„Lidstvo již od devatenáctého století čelí mnoha stejným problémům. Snažíme se lidi dostat velmi rychle napříč časem a prostorem. Hyperloop považuji za zajímavý, ale zároveň velmi starý nápad,“ řekla pro CNN Business Molly Wright Steenson, profesorka z Carnegie Mellon univerzity.
Hyperloop svezl první lidi. Cestovat v kapsli by se mohlo už v roce 2030 |
Pneumatické trubky se nacházely kupříkladu v Paříži. Tamější systém dosáhl svého vrcholu v roce 1945. Tehdy se v Paříži nacházelo až 450 kilometrů takovýchto trubek, které za jeden rok přesunuly více než dvanáct milionů předmětů. Poté se však tento systém přestal pozvolna využívat a k úplnému vypnutí došlo v roce 1984. Systém byl nahrazen telefonem a faxem.
Už v průběhu 19. století se však uvažovalo i o použití pneumatických trubek pro přepravu lidí. Mezi první příznivce této možnosti patřil kupříkladu americký vynálezce Alfred Ely Beach. Ten uvažoval o jeho využití v podzemí New Yorku. Proti nápadu však byli tehdejší politici a k jeho realizaci nakonec nedošlo.
Veřejnost poprvé spatřila „raketu“ pro hyperloop:
3. října 2018 |
