Zkušební tubus na letošek slíbila už v roce 2017 americká firma. „Rád bych vás všechny pozval na projížďku hyperloopem. Do tří let ode dneška,“ prohlásil na konferenci v Brně v lednu 2017 Dirk Ahlborn, šéf americké firmy Hyperloop Transportation Technologies (HTT). Jenže jak mnozí už tehdy tušili, byl to naprosto nesplnitelný cíl.
„Připadalo mi to jako z říše snů,“ řekl Petr Dvořák z Ústavu fyzikálního inženýrství brněnského Vysokého učení technického (VUT). Žádná projížďka se tak nekoná a v blízké době ani nebude, protože na jihu Moravy neexistuje žádná testovací dráha, kterou Dirk Ahlborn sliboval.
Při stejné příležitosti před třemi lety podepsal Ahlborn s tehdejším brněnským primátorem Petrem Vokřálem (ANO) memorandum o spolupráci. Mimo jiné se v něm obě strany domluvily, že vznikne, nejlépe ještě v roce 2017, studie proveditelnosti na trať, která propojí Brno s Bratislavou a také Prahou.
Na studii se však dodnes nezačalo pracovat, i když už z loňska existuje druhé memorandum mezi HTT a brněnským Centrem dopravního výzkumu, které ji má zpracovat. „Zatím jsme stále ve fázi diskuse o tom, že by se realizovat měla,“ uvedla Veronika Valentová z Centra dopravního výzkumu.
Ze vzletných plánů, jak se Brno s Jihomoravským krajem zařadí po bok takových měst jako Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech, se tak neděje nic. Vlastně ano: místo jedné nenaplňované dohody existují dvě.
Kacer: Je to na báječné cestě
Brněnský exnáměstek pro Smart City Jaroslav Kacer, který se o spolupráci velmi zasazoval, však projekt i přes očividně nesplněné sliby stále hájí. „Minulý rok jsem v Brně na veletrhu Urbis mluvil se zástupci hyperloopu a ti mi říkali, že je všechno na báječné cestě. Věřím, že studie do roka bude,“ prohlásil Kacer.
Podle něj se vše zdrželo kvůli rozdílům mezi tím, jak se nahlíží na veřejný sektor ve Spojených státech a v České republice. „Za mého působení ve vedení Brna jednání celou dobu probíhala, scházeli jsme se nejméně jednou za čtvrt roku,“ doplnil exnáměstek.
I když jde o dopravu, členové vedení Brna i kraje, kteří mají tuto oblast na starost, od projektu dávají ruce pryč. Brněnský radní Petr Kratochvíl (ODS) se při dotazu na hyperloop v Brně rozesmál. „Řeším palčivější problémy, takže se tím opravdu nezabývám, není to žádná priorita, ani nás samotné nikdo neoslovil,“ sdělil.
Nicméně zřetelný otisk v dopravě po plánech na hyperloop v Brně je stále vidět. Na jedné z cedulí, které magistrát rozmisťuje k jednotlivým dopravním stavbám, stojí: „Hyperloop do Prahy? Zatím ne.“
Krajský náměstek pro dopravu Roman Hanák (ČSSD) při stejném dotazu okamžitě odkazuje na náměstka Jana Vitulu (TOP 09), který má na starosti vědu a výzkum.
„Když z města odešel náměstek Kacer, usnulo to. Tahounem bylo hodně právě Brno a my jsme se k němu přidali, že je podpoříme. Nové vedení se o tom ovšem s námi přestalo bavit. Mrzí mě, že to celé zamrzlo,“ poznamenal Vitula.
Sám ale nepřebral stěžejní roli za Jihomoravský kraj a nevyvinul žádnou iniciativu, aby se futuristické plány pohnuly kupředu.
Na technologiích pro hyperloop se měly podílet mimo jiné právě vývojářské firmy a startupy zastřešené Jihomoravským inovačním centrem. „V současnosti takové firmy ani v Brně neexistují,“ poznamenal Petr Dvořák z VUT.
Jak Američané lákají investory
Takový vývoj kolem hyperloopu se podle něj dal čekat. Spíš to celé vnímal jako marketingovou akci americké společnosti, která potřebovala nalákat investory, tedy případně i Brno s Jihomoravským krajem, kteří vývoj zaplatí. „Firmy do takového byznysu ale nepůjdou s vlastními penězi, když neuvidí nějaké jasné cíle, tedy co by jim to mohlo přinést,“ vysvětlil Dvořák.
Podle Vituly je problém i v tom, že Američané nedokážou říci, na čem by se jihomoravské firmy mohly podílet. „Oni si něco vyvíjí sami, ale vlastně moc nechtějí říct, v jakém je to stavu. Nejste schopen z nich dostat tu informaci,“ přiznává náměstek.
MF DNES oslovila i firmu HTT, ta však na zaslané dotazy, v jaké fázi stavba hyperloopu v Brně je, nereagovala. Petr Dvořák věří, že se revoluční dopravní technologie podaří vyvinout, nicméně to ještě bude trvat. „A musí se to nejdříve budovat na jednodušších místech, jako jsou pouště, nikoli v Evropě,“ dodal.
