S odkazem na odhady UBS o tom píše agentura Bloomberg, podle které byly státní programy na podporu domácností a firem hlavním motorem ekonomického oživení po pandemické krizi. V příštím roce jich valná většina skončí.
Z předních světových ekonomik oseká rozpočtovou pomoc nejvýrazněji Velká Británie, u níž Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje snížení státní podpory v objemu necelých pěti procent tamního hrubého domácího produktu (HDP). Britský ministr financí Rishi Sunak začátkem října zdůraznil potřebu nápravy tamních veřejných financí, protože další zadlužování státu je podle něj „nejen ekonomicky nezodpovědné, ale i nemorální”. Třetí největší světová ekonomika (pokud nepočítáme EU jako celek) Japonsko by měla snížit v příštím roce rozpočtovou pomoc o necelých 4,5 procenta.
V eurozóně podle prognózy MMF napřesrok skončí státní podpory ekonomik v objemu necelých tří procent HDP. Jedním z největších zastánců šetření je Německo, které mělo před pandemií vyrovnaný či přebytkový rozpočet šest let v řadě. Zde však bude záležet i na tom, kdo se během právě probíhajících povolebních vyjednávání stane novým spolkovým ministrem financí.
Macron se bojí Žlutých vest
Vláda druhé největší evropské ekonomiky se však v příštím roce chystá utrácet víc než původně plánovala. Francie nedávno navýšila své plány státních výdajů kvůli ochraně tamních domácností před vysokými cenami energií.
Český ekonomický růst bude druhý nejslabší v EU, odhaduje Evropská komise |
Podle agentury Reuters jsou za tím i blížící se prezidentské volby. Emmanuel Macron bude v dubnu obhajovat mandát, což by mu mohly zkomplikovat případné protesty hnutí Žlutých vest. Hnutí v zemi vzniklo v roce 2018 kvůli plánovanému zvýšení daní na fosilní paliva a jejich pařížské demonstrace se zvrhly v nejnásilnější francouzské protesty několika posledních dekád.
Banka UBS vyčíslila celkový odliv „covidových” peněz z ekonomik na 2,5 procenta světového HDP, což má být pětinásobek škrtů, jimiž se státy snažily vyřešit poslední finanční krizi v roce 2008. Utahování opasků zřejmě zpomalí ekonomický růst, mohlo by však zchladit vysokou inflaci.
Fiskální politika největší světové ekonomiky se už na tamním hospodářském růstu negativně podepisuje. Podle think-tanku Brookings Institution zpomaluje americká struktura veřejných výdajů tamní ekonomický růst už od druhého letošního čtvrtletí. A stejně by tomu mělo být i v příštím roce.
Může to však změnit nadcházející legislativa, v Kongresu se momentálně ladí balík opatření v sociální oblasti od administrativy prezidenta Joe Bidena, který by měl během dekády státní kasu vyjít na 1,75 bilionu dolarů. V pondělí by měl Biden podepsat také zákon o infrastruktuře, který bude znamenat státní výdaje 550 miliard dolarů. Z této částky se však podle Bloombergu v příštím roce utratí pouze zlomek.
