Mezi sankcionovanými jsou lidé blízcí Kremlu či představitelé samozvaných republik na východě Ukrajiny. Dvě dospělé Putinovy dcery Mariji Voroncovovou a Jekatěrinu Tichonovovou postihly už čtvrteční sankce ze strany USA.
Mezi oligarchy je pak nově například Oleg Děripaska, který má podíly ve velkých energetických či stavebních firmách včetně společnosti Strabag, jež se podílí na stavbě nového úseku pražského metra. Zmrazení majetku i zákaz cest do EU se týká i stavebního magnáta Borise Rotenberga, Saida Kerimova, jehož rodina kontroluje těžařskou firmu Poljus či šéfa největší ruské banky Sberbank Germana Grefa.
Restrikce provází vztek. Sankce proti Putinovým dcerám pobouřily Kreml |
Celkem se seznam potrestaných rozšíří o 217 lidí, z nichž 179 tvoří zástupci samozvaných vlád a parlamentů separatistických republik v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Na sankční listinu přibude i 18 firem či institucí spojených s ruskou invazí na Ukrajinu. Sankční seznam zavedený po anexi Krymu v roce 2014 bude nyní obsahovat 1 091 lidí a 80 firem či institucí.
Evropský blok také výrazně omezí možnosti dovozu zboží ruskou lodní či silniční dopravou. Kromě toho zcela zmrazí styky se čtveřicí ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB. Unie také zakáže dovoz některých ruských komodit včetně dřeva, cementu, vodky či kaviáru. Ruské firmy rovněž ztratí přístup k veřejným zakázkám v členských zemích.
„Cílem našich sankcí je zastavit bezohledné, nehumánní a agresivní chování ruských jednotek a dát lidem rozhodujícím v Kremlu jasně najevo, že za svou nelegální agresi draze zaplatí,“ uvedl ke schválení balíku opatření šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který je nyní s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a slovenským premiérem Eduardem Hegerem na cestě do Kyjeva. Postihy podle něj sedmadvacítka iniciovala v reakci na „zvěrstva spáchaná ruskými vojenskými silami v Buči a dalších místech okupovaných Ruskem“, kde se po jejich odchodu našly stovky těl mnohdy spoutaných civilistů v masových hrobech.
Unijní státy se dohodly, že nebudou uzavírat nové smlouvy na nákup ruského uhlí a stávající kontrakty ukončí nejpozději čtyři měsíce od chvíle, kdy sankce vstoupí v platnost. To se stane jejich zveřejněním v oficiálním věstníku EU, které se očekává během pátečního odpoledne.
Lodě pod ruskou vlajkou budou mít zakázáno kotvit v unijních přístavech. Ruští a běloruští nákladní dopravci nebudou smět přepravovat zboží do členských zemí. Z obou zákazů však bude povolena řada výjimek včetně přepravy paliv, potravin nebo léků.
Ruské závody zahraničních automobilek trpí sankcemi. Tisíce lidí jsou bez práce |
Unijní země také přestanou do Ruska vyvážet některé vyspělé technologie včetně kvantových počítačů, specifických polovodičů či chemikálií používaných v rafineriích. Zákaz se vztahuje také na letecké palivo a aditiva, která by mohla využívat ruská armáda.
Sedmadvacítka se naproti tomu zatím stále neshodla na zákazu dovozu ruského plynu či ropy, který by ruský režim zasáhl výrazně citelněji než uhelné embargo. Úplnému odstřižení od ruských energií se brání především Německo, Rakousko či Maďarsko, podle diplomatů však podpora tohoto kroku roste. Bavit se o něm budou v pondělí ministři zahraničí členských zemí.
