Zástupce Maďarska v pátek uvedl, že osm východoevropských států EU zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu bloku podpoří. Podle informací českého ministerstva financí ale automatická podpora na jednání v Budapešti od všech těchto zemí nezazněla.
Česko loni z rozpočtu EU získalo o 55 miliard víc, než do něj zaplatilo |
Resort uvedl, že český postoj vychází ze schválené pozice vlády ČR k rozpočtu EU po roce 2020. To, zda Česko vyšší objem rozpočtu EU skutečně podpoří, bude podle něj záležet na struktuře výdajů budoucího rozpočtu EU.
O údajném vyjádření podpory informoval v pátek šéf úřadu maďarského premiéra Viktora Orbána János Lázár. Sdělil to po jednání ministrů zemí visegrádské skupiny (V4) a zástupců Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska s eurokomisařem pro rozpočet Günterem Oettingerem. Bulharsko, které toto pololetí Unii předsedá, ale o několik hodin později odmítlo, že by takový závazek přijalo.
Babiš je ke zvýšení plateb do EU skeptický
„Dle našich informací na jednání zemí V4 a čtyř dalších zemí v Budapešti dne 2. února nezazněla od všech těchto zemí automatická podpora navýšení rozpočtu EU. Obecně tyto země možnost do budoucna a priori neodmítají, jsou otevřeny o ní diskutovat,“ řekl v pondělí Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) se minulé pondělí v Bruselu v rozhovoru s novináři k možnému zvýšení plateb stavěl skepticky. Připomínal, že v důsledku obnoveného hospodářského růstu Unie znamená i nezměněná procentuální hodnota příspěvku v absolutních číslech více peněz.
Británie, která je čistým plátcem do společné unijní kasy, z EU odchází v březnu 2019, své závazky ale bude zřejmě plnit až do konce stávajícího víceletého finančního období o rok později. Každoroční příspěvky členských států do rozpočtu EU činí maximálně jedno procento evropského hrubého národního důchodu (HND). V Bruselu se předpokládá, že k zaplnění britského výpadku a finančnímu pokrytí nových výzev, jako je migrace či lepší ochrana vnější hranice bloku, bude potřeba dostat se někam na 1,1 procenta, možná i výše.
Postkomunistické země východní Evropy jsou vesměs čistými příjemci finančních prostředků EU. Nyní se obávají, že s nižším rozpočtem by o část příjmu přišly. „Zmíněných osm zemí souhlasilo se zvýšením proporce plateb vycházejících z HND, a to je velký úspěch dne,“ prohlásil v pátek Lázár. Dodal, že „jejich představitelé jsou otevřeni možnosti, aby se platby do rozpočtu zvýšily až k 1,1 procenta. Očekávají přitom, že EU omezí byrokracii a zjednoduší, zrychlí a zlevní rozpočtový proces“.
„ČR, ani MF, automaticky nepodporuje vyšší rozpočet EU než jedno procento HND EU a nepodporuje tím ani automaticky vyšší platby ČR do rozpočtu EU,“ uvedl dnes Vintrlík. Oettinger v pátek zdůraznil, že jakmile Británie opustí EU, budou rozpočtové škrty nezbytné. „Jsem osmi členským státům nesmírně vděčný, že jsou ochotny přispět trochu víc,“ dodal eurokomisař.
Souhlasíte, aby Česko kvůli odchodu Velké Británie posílalo do Bruselu více peněz?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 12. února 2018. Anketa je uzavřena.
