Podle v pondělí zveřejněných informací deníku Financial Times se Evropská komise chystá obvinit společnost Apple kvůli nezákonným daňovým dohodám s irskou vládou. Zástupci Komise sice informaci o chystaném obvinění nepotvrdili, hloubková kontrola kvůli podezřele nízkým daňovým odvodům u výrobce chytrých telefonů však už od léta probíhá.
Apple přitom není jedinou nadnárodní společností, která se kvůli „kreativnímu účetnictví“ a umělé minimalizaci zisků stále častěji dostává do centra pozornosti. Kritizována bývá také třeba síť kaváren Starbucks, internetový obchod Amazon, vyhledavač Google či automobilka Fiat.
Platí vysoké úroky dceřiným firmám, aby srazily zisk
Nadnárodní firmy si skrze licenční poplatky či vysoké úroky z úvěrů dceřiným společnostem v daňových rájích stlačují zisky. A tím pádem snižují i částku, kterou zaplatí státu, na absolutní minimum. Podle odhadů Bruselu přichází samotná Evropa kvůli daňovým machinacím ročně až o bilion eur, tedy zhruba pětadvacetinásobek ročního rozpočtu České republiky. Boj proti „agresivnímu daňovému plánování“, proto sílí nejen v rámci Evropské komise, ale připojují se k němu i státy mimo EU.
Organizace OECD, která sdružuje 34 ekonomicky nerozvinutějších států světa, proto nedávno představila seznam patnácti opatření proti daňovým únikům, které hodlá v nejbližší době uvést do praxe. Záměr předminulý víkend posvětili v australském Crains také zástupci skupiny G 20. Cílem má být, aby firmy platily daně v zemích, kde vytvoří své zisky. V první řadě se má iniciativa zaměřit právě na internetovou branži.
S vlastním návrhem, jak daňovým unikům čelit, přišel však i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Ten prosazuje, aby firmy, které zodpovědně platí daně, mohly využívat značku, podobně jako je tomu už dnes třeba u potravinových výrobků. Zdechovský již předložil svůj návrh předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudu Junckerovi. „Řešení, které navrhujeme, jsme prezentovali i předsedovi Junckerovi a ten se k tomu přihlásil. Návrh samozřejmě nemusí projít v této konkrétní podobě, způsob uvažování se mu však líbí,“ říká Zdechovský.
Značka za jasnou vlastnickou strukturu
Podle návrhu by nadnárodní společnosti po splnění určitých podmínek mohly na svých produktech využívat značku EU Taxparent, případně národní obdobu Taxparent, pokud by si jednotlivé státy stanovily vlastní podmínky jdoucí nad rámec Unie. Mezi předpoklady pro udělení značky by patřilo dobrovolné zveřejnění celé majetkové struktury a také, aby společnost celosvětově odváděla za svého zisku minimálně 11,25 procenta.
Firmy, které by vlastníky tajily a na daních odváděly méně, by značku využívat nemohly. I tak by však povinně by musely naplnit jednu z dalších čtyř podmínek, jako je pravidelné poskytování informací o vlastnické struktuře finančním úřadům nebo zveřejňování míry korporátního zdanění na všech dokumentech určených konečným spotřebitelům. Pro společnosti působící například v oblasti hazardu nebo bezpečnostním sektoru by pak značka Taxparent byla povinná.
Podle Zdechovského by značky mohla posloužit lepší orientaci o zodpovědnosti jednotlivých firem nejen mezi spotřebiteli, ale třeba i finančními úřady.
Ukazuje se přitom, že politický a veřejný tlak na firmy minimalizující daňové odvody může být úspěšný. Řetězec Starbucks letos oznámil, že své sídlo pro Evropu, Blízký východ a Afriku přeloží z daňově výhodného Amsterdamu do Londýna. Provozovatel kaváren tak reagoval na kritiku britské vlády a přesun zdůvodnil i tím, že chce v budoucnu platit na daních více.
