Podle průzkumů letos nejméně 54 procent Němců upustí kvůli nepříjemnému pocitu ze zdražování od větších nákupů.
"Příliš jsme spoléhali na dobrovolný závazek obchodu nezdražovat, což asi byla chyba. Mnoha lidem to zkazilo náladu," přiznává Hans Eichel.
Ministr se tak údajně otevřeně a kriticky vyjádřil ve vedení vládních sociálních demokratů (SPD). Jiné země jako Francie se podle něj zákazem zvyšování cen "lépe vyrovnaly" s přechodem na novou měnu.
Také německá emisní banka připustila, že došlo ke značnému zvýšení cen. Šéf Spolkové banky Ernst Welteke přitom před zavedením eura předpovídal, že se maloobchodu nepodaří zneužít nové měny ke zdražování.
"Zejména regionální produkty a služby zaznamenaly zavedením eura zřetelné zvýšení cen," uvedl člen vedení emisní banky Franz-Christoph Zeitler.
Spolkový statistický úřad počátkem roku popíral zdražování a odmítal stížnosti spotřebitelských svazů s tím, že jde o subjektivní hodnocení a jednotlivé případy.
"Dojem, že zboží každodenní potřeby podražilo, není mylný," připustil nejmenovaný cenový expert statistické centrály ve Wiesbadenu.
Spotřebitelské organizace se celé měsíce předhánějí v dokazování, jak zákazníci na zrušení marky a nástup eura doplatili. Rozhlasový vysílač WDR v Kolíně nad Rýnem zjistil v restauracích a hospodách až 30procentní zvýšení cen.
Podražilo rychlé občerstvení na ulicích, poplatky za veřejné záchodky či parkovné. V Hamburku se například automobilisté rozčilují, že poplatky za stání vozu jsou až dvojnásobné ve srovnání s dřívějškem.
"Euro je přece jen teuro," dodává seriózní nedělník Welt am Sonntag. Nelichotivá přezdívka "teuro", která stále víc zakořeňuje v médiích a mezi lidmi, pochází z německého slova "teuer" neboli "drahý".
Na nákupní zdrženlivost zákazníků si stěžuje obchodní síť, kterou lidé podezírají z vyšších cen. "Lidé kvůli euru málo nakupují," říká Christian Fronczak se Spolkové centrály spotřebitelů.