Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je znám svou zálibou v gigantických stavebních projektech v Istanbulu. Ať už jde o nové letiště, největší tureckou mešitu anebo tunel, který prochází pod Bosporem. Všechny tyto projekty nechal postavit během krátké doby. Ve srovnání s jeho nejnovějším stavebním projektem, kterým má být istanbulský vodní kanál, jsou však tyto prestižní stavby naprosto zanedbatelné. Napsal o tom portál Qantara.
Turecká vláda totiž plánuje stavbu druhého Bosporu. Bosporský průliv protíná šestnáctimilionový Istanbul severojižním směrem a tvoří část hranice mezi Evropou a Asií. Nový umělý kilometrový kanál hodlá Erdogan vybudovat na západ od města paralelně s Bosporem. Podle vládních zdrojů je cílem projektu zmírnit vytížení lodní dopravy na Bospor a zabránit nehodám.
Plánování projektu začalo již v roce 2011 a poté roky stagnovalo. Nyní turecká vláda své staré plány znovu oživila. Erdogan oznámil, že výběrové řízení na výstavbu kanálu začne co nevidět. Ministerstvo pro životní prostředí a rozvoj města si nechalo prověřit environmentální kompatibilitu stavebního projektu a vyhodnotilo jej jako pozitivní.
Zrada Istanbulu
Realizaci nejnovější Erdoganovy megastavby však stále brání mocenská nerovnováha v metropoli, která vznikla v červnu. V té době získal post starosty Istanbulu sociální demokrat Ekrem Imamoglu z opoziční Republikánské lidové strany (CHP) a nejnovější vůdce města je zásadně proti plánované výstavbě.
Červeným bodem je označen Bospor, modré body naznačují přibližnou předpokládanou trasu Erdoganova istanbulského kanálu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Jak uvedla německá televize Deutsche Welle, Imamoglu nazval tento projekt „zradou Istanbulu“ a „vražedným projektem“ a slíbil, že šestnáct milionů obyvatel metropole se projektu bude bránit. Zároveň ukončil smlouvu o spolupráci, kterou si předchozí vedení města s vládou podepsalo.
Istanbulský starosta, obyvatelé města a také odborníci v mnoha odvětvích projekt odmítají zejména kvůli vysokým nákladům na výstavbu a značným ekologickým problémům, které by stavba mohla způsobit.
„Projekt by mohl mít významný vliv na povahu regionu,“ říká Doganay Tolunay, expert na životní prostředí z istanbulské univerzity. Kanál podle něj naruší důležité vodní zdroje. Zásoby istanbulské pitné vody pocházejí právě odtud, kudy má průplav procházet. Kanál by podle ekologů také ohrozil komplexní ekosystém regionu.
„Krajina dun na severu města je domovem chráněných lesů, potoků a pastvin, které jsou důležité pro ekosystém a jsou domovem stovek druhů rostlin a zvířat,“ varuje Tolunay. Vážné narušení ekosystému by mělo pravděpodobně i ekonomické důsledky. „Rybáři v Černém moři a zemědělci by museli opustit region,“ vysvětlil Tolunay.
Dalším minusem Erdoganova snu jsou obrovské stavební náklady. Oficiálně jsou odhadovány na 11,5 miliard eur. Odborníci však očekávají, že se vyšplhají mnohem výš. Podle největší opoziční strany CHP je projekt břemenem, které ponesou daňoví poplatníci ještě mnoho let.
Kritici rovněž varují, že kanál by kvůli protnutí tektonického zlomu, který se nachází pod městem, mohl zvýšit riziko zemětřesení. Turecký úřad pro ochranu civilního obyvatelstva (AFAD) však nesouhlasí a tvrdí, že neexistuje žádná souvislost mezi rizikem zemětřesení a výstavbou kanálu.
Kanál bude stát, říká Erdogan
Lídři Erdoganovy strany AKP opakovaně poukazují na to, že stavební projekt není v kompetenci starosty ani vedení Istanbulu. Trvají na tom, že istanbulský kanál je národní projekt, nikoliv místní.
Po celá léta Erdogan popisoval tento projekt jako svůj sen a vypadá to, že se nenechá nikým odradit.
„Ať se jim to líbí, nebo ne, istanbulský kanál bude postaven. Nedovolíme lidem, kteří nemají vizi, cíle, ani lásku nebo naději pro naší zemi, aby nás od našich plánů odradili. Plány opozice na zmaření projektu budeme zcela ignorovat, protože nechceme ztrácet ani vteřinu,“ slibuje turecký prezident.
