ilustrační snímek | foto: olivia2000

Zpět k uhlí. Kromě Německa o něm přemýšlí i Itálie, Rakousko a Nizozemsko

  • 108
Německo kvůli nižším dodávkám ruského zemního plynu vrací do hry uhelné elektrárny. Krok tímto směrem už naznačila také italská, rakouská a nizozemská vláda. Největší evropští odběratelé ruského plynu se tak odvrací od Zelené dohody pro Evropu.

Nizozemská vláda v pondělí aktivovala první fázi krizového energetického plánu. Mimo jiné zruší omezení těžby v tamních uhelných elektrárnách. Vláda tak chce kvůli válce na Ukrajině snížit závislost země na ruském plynu, informuje agentura Reuters.

Nizozemsko z Ruska dováží až 15 procent své spotřeby plynu. Země nakupuje LNG a hledá jiné zdroje, ale stále čelí možnému nedostatku zásob na letošní zimu.

Klimatické změny jdou na vedlejší kolej, Německo zapojí uhelné elektrárny

„Mám stále větší obavy, zda lze naplnit všechny zásobníky plynu v Evropě,“ řekl podle deníku Telegraaf na stranické konferenci minulý víkend nizozemský ministr energetiky Rob Jetten. V pondělí podle Reuters uvedl, že plynové zásobníky v Nizozemsku musí být naplněné nad úroveň stanovenou Evropskou unií.

Amsterodam tak činí stejně jako Berlín. Ten oznámil nový plán na zvýšení úrovně skladování plynu už v neděli a uvedl, že by mohl znovu spustit uhelné elektrárny, které měl v úmyslu postupně vyřazovat.

Nezbytný krok

„Je to bolestivé, ale v této situaci je naprosto nezbytné snížit spotřebu plynu,“ řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck, člen Strany zelených, která prosazovala rychlejší odchod od uhlí, jež produkuje více skleníkových plynů. „Pokud to ale neuděláme, riskujeme, že skladovací prostory nebudou koncem roku na zimní sezónu dostatečně naplněné. A pak jsme politicky vydíratelní,“ dodal.

Spalovat více uhlí a pomoct tak evropskému kontinentu překlenout možnou energetickou krizi se chystá i Itálie a Rakousko. Vídeňská vláda se v neděli dohodla se společností Verbund, že pokud by země čelila energetické nouzi, přemění firma plynové elektrárny na uhelné.

I jádro a plyn? Evropu čeká klíčový střet o to, co se bude považovat za zelené

Cena pro evropský trh klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v červenci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v pondělí odpoledne činila zhruba 124 eur (asi 3 063 korun) za megawatthodinu (MWh). Není sice zdaleka na letošním maximu 335 eur, ale je stále o více než 300 procent výše než před rokem.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom už zastavil vývoz plynu do Polska, Bulharska, Finska či Nizozemska. Moskva v pondělí zopakovala svou dřívější kritiku, že Evropa si za problém s plynem může sama, když zavedla protiruské sankce. Ty jsou reakcí Evropy na ruskou invazi na Ukrajinu.

,