Data přicházejí den před referendem, v němž se má rozhodnout o tom, zda Island vrátí Británii a Nizozemsku peníze, o které přišly v padlých islandských bankách.
Pokud by to Islanďané odsouhlasili, s čímž se moc nepočítá, musel by stát vyplatit přes pět miliard dolarů, v přepočtu asi 95 miliard korun.
V opačném případě musí ostrovní stát počítat s pozdržením finanční injekce, která mu má pomoci z krize. Ekonomiku už tak zadlužené země by to navíc ještě víc poškodilo.
"Referendem se nyní riskuje zpoždění hospodářského oživení," varuje analytik Commerzbank Antje Praefcke.
Letos má hospodářství znovu klesat
V pátek zveřejněná data jsou jen předběžným odhadem a čeká je revize, která může s konečnými výsledky ještě zamíchat. Dobře je to vidět na zpřesněných číslech za třetí čtvrtletí loňského roku, během něhož ekonomika klesla o 11,4 procenta místo původně uváděných 7,2 procenta. Výsledek za čtvrté čtvrtletí tak může klidně skončit znovu v minusu.
Za celý loňský rok se islandská ekonomika propadla o 6,5 procenta a ani další měsíce nevypadají příliš příznivě. Islandská centrální banka čeká letos znovu pokles.
"Pokud dojde ke zpoždění (dohody o náhradě vkladů Britům a Nizozemcům) do léta, pokles HDP bude hlubší, možná spíše pět procent než nynějších očekávaných dvou až tří procent," uvedl analytik SEB Mats Olausson.
Island se stal jednou z největších obětí globální finanční krize. Bankovnictví zažívalo v zemi od poloviny 90. let velký rozmach, ekonomika však expandovala příliš rychle a nyní doplácí na vysokou zadluženost.
