Pokud byste sečetli váhu všech savců na světě, šedesát procent výsledného čísla by tvořila hospodářská zvířata. Třicet šest procent by spadalo na lidi a jen zbylá čtyři procenta na divoké savce.
Každý živočich přitom (v určité míře) produkuje skleníkové plyny – především metan, který je výsledkem zažívacích procesů. U hospodářských zvířat, vzhledem k jejich množství, tato produkce podle některých vědců začíná dosahovat kritické míry.
V dopise zveřejněném v žurnálu The Lancet tak apelují na světové vůdce, aby další růst živočišné produkce značně omezili. Pod dopis se podepsali mimo jiné i vědci z Harvardu, Univerzity v Oregonu či Univerzity města New York. Podle nich je to první krok, který může civilizace udělat ke zpomalení klimatických změn.
Od roku 2030 stop stav
Kromě produkování skleníkových plynů totiž hospodářská zvířata zabírají 80 procent veškeré zemědělské půdy. Z jejich chovu přitom vychází jen 18 procent kalorií, které lidé po světě spotřebují, upozorňuje tým vědců. Velká část této půdy by se podle nich dala využít k lepším účelům, například obnově lesů či pěstování plodin, které v přepočtu na kalorie „šetří místo“.
Od devadesátých let vzrostla celosvětová produkce masa, mléka a vajec o zhruba 500 milionů tun, tedy přibližně 65 procent. Svého vrcholu by podle autorů dopisu z ekologických důvodů živočišná produkce měla dosáhnout v roce 2030. Poté by státy měly další růst nuceně zastavit.
„Potřebujeme prudké a rapidní omezení produkce skleníkových plynů,“ uvedla pro list The Guardian Helen Harwattová, hlavní autorka dopisu. „Blížíme se totiž k nebezpečným teplotním hodnotám,“ dodala. Právě zastavení růstu globálních teplot by mělo stanovení vrcholu produkce přispět.
Chudých států by se to netýkalo
Navržená omezení se však mají týkat jen vyspělých států. Těm nejchudším rozvojovým zemím by podle autorů mělo být dovoleno tato pravidla porušovat. „V chudých zemích, kde více než 800 milionů lidí trpí podvýživou, budou priority samozřejmě odlišné,“ řekl klimatický expert profesor Pete Smith.
Ten, přestože nepatří mezi signatáře dopisu, jeho cíle veřejně podpořil. Podle něj by se zastavením růstu produkce masa lidé měli naučit přejít k ekologičtějšímu, rostlinnému stravování. „Ten přechod by však musel být férový. Měl by umožnit farmářům, občanům i firmám diverzifikaci,“ doplnil Smith.
Omezení živočišné produkce podle autorů dopisu není jediný krok, který je ke zpomalení klimatických změn třeba. Zároveň se bude muset omezit užívání fosilních paliv, tvrdí autoři studie. Světové vlády by se také měly začít více orientovat na obnovu lesů.
Biofarma není žádný hotel pro krávy, je to normální farma, „jen“ s přísnějšími regulemi pro životní podmínky zvířat:
