Davoské setkání se letos koná pod heslem Globalizace 4.0: Hledání globální architektury ve věku čtvrté průmyslové revoluce. Účastní se ho špičky světové politiky, vrcholní manažeři, bankéři, podnikatelé, ekonomové a další elity.
„Toto setkání posoudí stav světa,“ na úvod uvedl Klaus Schwab. „Nacházíme se na křižovatce historie lidstva, nyní musíme utvářet budoucnost,“ dodal. Prohlásil rovněž, že globalizace by se měla více soustředit na člověka. „V současnosti se v jistém směru nacházíme v boji mezi roboty a lidstvem. Nechceme se stát otroky nových technologií,“ řekl.
Účast na Světovém ekonomickém fóru (WEF) letos přislíbilo zhruba 3000 ohlášených hostů - například čínský viceprezident Wang Čchi-šan, německá kancléřka Angela Merkelová, japonský premiér Šinzó Abe nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ve čtvrtek a v pátek se konference v Davosu zúčastní i český premiér Andrej Babiš.
Více se však před začátkem hovořilo o poměrně dlouhé řadě světových státníků, kteří účast na ekonomickém fóru odřekli. Chybět budou zejména kvůli aktuálním domácím problémům americký prezident Donald Trump, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo britská premiérka Theresa Mayová.
Svět plný problémů a nerovnosti
Dnešní svět přitom potřebuje řešit velké množství problémů v době hrozící obchodní války, brexitu, obav z recese a geopolitického i geoekonomického napětí.
Britská nevládní organizace Oxfam ještě před začátkem vydala svoji každoroční zprávu o nerovnosti. V té mimo jiné uvádí, že prohlubující se propast mezi chudými a bohatými a podfinancované veřejné služby posilují hněv veřejnosti a mohou za nárůst nacionalismu.
Zatímco majetek miliardářů se loni každý den v průměru zvýšil o 2,5 miliardy dolarů (56 miliard Kč), což je meziročně o 12 procent, tratila chudší polovina světové populace 11 procent, tedy půl miliardy dolarů denně.
„Chudí trpí dvojnásobně - nemají přístup k základním službám a zároveň platí vyšší daně,“ řekla výkonná ředitelka Oxfamu Winnie Byanyimová. Podle její organizace se v uplynulých desetiletích snižovaly daně bohatým a korporacím. A když vlády nevybírají daně od bohatých, převedou daňové břemeno na chudé, například prostřednictvím daně z přidané hodnoty, vysvětlila Byanyimová. Oxfam proto volá po větších investicích do veřejného zdravotnictví a po silnějším a efektivnějším zdanění velkých firem a bohatých.
V systému vytvořeném muži nejvíce trpí ženy
Celosvětově jsou sociální nerovností obzvláště ohroženy ženy. V globálním průměru loni vlastnili muži o 50 procent více než ženy. Ty mají často také kvůli zastávaným neplaceným činnostem typu péče o děti a starší lidi méně času se politicky angažovat, což pomáhá stávající hospodářský systém vytvořený muži a pro muže udržovat, vyvozuje Oxfam.
Potěšující nicméně je, že se mezi lety 1990 a 2010 podařilo snížit na polovinu počet lidí žijících v extrémní chudobě. Na světě jich s 1,90 dolaru (43 Kč) na den nyní žije 736 milionů.
Analytik Oxfamu Tobias Hauschild, který se zaměřuje na daně, také připomněl další pozitiva jako plány Evropské unie na zdanění velkých koncernů nebo zrušení bankovního tajemství ve Švýcarsku. „To jsou věci, o jakých se před deseti lety nemluvilo,“ řekl Hauschild agentuře DPA. Důležitost důsledné sociální politiky připomnělo ekonomům a politikům i zvolení Donalda Trumpa, brexit nebo nárůst popularity extremistických stran, dodal zástupce Oxfamu.
