„Evropská unie, báječné státy, které při obchodu jednají s USA velmi ošklivě, si stěžují na naše cla na ocel a hliník. Pokud sníží svá hrozivá cla na americké zboží proudící do Evropy, snížíme i my naše cla. Máme s nimi velký schodek. Pokud EU cla nesníží, zdaníme jejich auta atd. To bude fér,“ nechal se Trump slyšet na svém twitterovém účtu.
Americký prezident reagoval na prohlášení eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové, která po jednání s americkým obchodním zástupcem Robertem Lighthizerem oznámila, že „není jasný“ postup, jak se může Unie americkým clům vyhnout. Doplnila, že jednání sice bylo „upřímné“, nicméně výsledky nepřineslo. Jednání se účastnil rovněž japonský ministr pro hospodářství, obchod a průmysl Hirošike Seko. Na další rozhovory dojde v průběhu tohoto týdne.
Trump zmírnil zamýšlené clo na hliník a ocel. Akcie hned posílily |
Malmströmová potom v pondělí dodala, že Evropská unie nemá z protekcionistických výhrůžek amerického prezidenta strach. „V poslední době vidíme, jak je (protekcionismus) používán jako zbraň k vyhrožování a zastrašování. My se však nebojíme,“ prohlásila.
Další kolo vyjednávání už se rýsuje. „Ministr obchodu Wilbur Ross bude hovořit se zástupci EU o odstraňovaní rozsáhlých cel a dalších obchodních bariér, jež používají proti USA. Není to fér pro naše zemědělce a výrobce,“ napsal Trump v pondělí na svém twitterovém účtu.
Americký prezident zdůvodňuje zavedení cel národní bezpečností, jak mu umožňuje zákon z roku 1962. Jenže Evropská unie i Japonsko patří ke spojencům USA, a tak se ptají, čím ohrožují americkou bezpečnost.
Podobně přemýšlejí i Jihokorejci, kteří požádali o výjimku v dopise pro amerického ministra financí Stevena Mnuchina.
Výjimku mají zatím tři země
Trump minulý týden podepsal dekret o zavedení 25procentního cla na dovoz oceli a desetiprocentního cla na dovoz hliníku do USA.
Na výjimku zatím dosáhly jen tři země – Kanada, Mexiko a Austrálie. Severní a jižní sousedé USA mají s Amerikou zónu volného obchodu NAFTA, která zatím platí. Australanům oznámil dobrou zprávu jejich premiér Malcom Turnbull. „Musíte neúnavně bojovat za australská pracovní místa a australské vývozce, to je to, co jsem dělal,“ pochlubil se Turnbull. Na rozdíl od Evropské unie nebo Japonska však Američané do Austrálie více vyvážejí než z ní dovážejí.
O Trumpových motivech k zavedení cel na ocel a hliník zapochyboval republikánům nakloněný deník The Wall Street Journal. Podle šéfa jeho ekonomických komentátorů Grega Ipa představuje výše cel jasný důkaz, že jde jen o ochranářské opatření.
K výrobě hliníku se používá bauxit, jak upozornil Ip, který USA kompletně dovážejí. Poslední důl na území USA se zavřel před třiceti lety. Pokud by Trump skutečně jednal v zájmu národní bezpečnosti, musela by podle Ipa cla na hliník vyskočit mnohem výš, aby se vyplatilo znovu doly otevřít a rozjet výrobu.
Trump nicméně může řečmi o uvalení cel sledovat úplně jiné cíle. V sobotu se americký prezident zúčastnil předvolebního shromáždění v jihozápadní Pensylvánii, kde se konají doplňovací volby do Sněmovny reprezentantů. Právě z oblasti ekonomicky upadajícího „Rezavého pásu“, kam se soustředil těžký průmysl včetně ocelářů a který zahrnuje velkou část Pensylvánie, se totiž rekrutuje mnoho Trumpových voličů.
