Jako první plánuje Čína vyslat menší zkušební stanici, která by se do stratosféry měla dostat mezi lety 2021 a 2025. Tu má pak v roce 2030 následovat větší elektrárna s výkonem 1 megawatt. Podle vědce Pchang Č’-chaoa bude vážit kolem 1 000 tun, což je dvakrát víc, než Mezinárodní vesmírná stanice.
Kvůli této enormní váze pak Čína údajně zvažuje, že by velkou část elektrárny postavila až přímo ve vesmíru pomocí robotů a 3D tisku. Po dostavení by měla dosahovat až šestkrát vyšší efektivity, než elektrárny, které stojí na zemi. Navíc by měla produkovat elektřinu po téměř celý den – 99 % času.
Energie by se pak na Zemi měla dostat buď pomocí laseru, nebo mikrovlnných paprsků. Vědci teď především zkoumají, zda by takový přesun byl bezpečný.
Ostatní brzdí, Čína přidává
Zatímco většina ostatních států peníze z vesmírného programu stahuje, Čína stále přidává. Téměř 182miliardový rozpočet Čínské národní vesmírné agentury předčí jen NASA, informuje agentura Bloomberg.
Poprvé na odvrácené straně. Číňané přistáli na „temné“ části Měsíce |
A výsledky velkého financování jsou vidět – v roce 2013 se sonda Čchang-e 3 stala první, která přistála na měsíci od roku 1976, začátkem letošního ledna pak její následovník Čchang-e 4 přistál na odvrácené straně Měsíce. Během této mise Číňané také experimentovali s růstem rostlin ve vesmíru.
Tím však čínské ambice nekončí. Podle Bloombergu v současnosti Čína staví čtyři další sondy, z nichž minimálně dvě mají přistát na jižním pólu Měsíce. V roce 2022 by pak tento komunistický stát rád postavil první měsíční stanici, ze které časem plánuje exportovat měsíční horniny a kovy.
