Číňané, kteří mohou konečně znovu létat do Tokia, Londýna nebo New Yorku, si v zahraničí kupují byty nebo ukládají peníze na účty ve Spojených státech či v Evropě. Tam se totiž jejich vklady úročí lépe než doma, kde jsou sazby nízké a hlavně nadále nezadržitelně klesají. Vývozu měny pomáhá i slabší jüan. Informaci přinesl list The New York Times.
Přesun čínského kapitálu do zahraničí částečně reflektuje rostoucí znepokojení obyvatel z ochabujícího oživení po pandemii. Mnozí však vidí i další hlubší problémy, jako je například znepokojivé zpomalení trhu s nemovitostmi, které jsou nadále hlavní zásobárnou bohatství mnoha rodin. Pro některé lidi je to také reakce na obavy ze směřování ekonomiky pod vedením čínského vůdce Si Ťin-pchinga, který potlačil podnikání a posílil vliv vlády v nejrůznějších odvětvích společnosti.
Aby Číňané obešli přísné vládní kontroly převodů peněz do zahraničí, v některých případech improvizují. Nakupují například zlaté slitky dostatečně malé na to, aby jejich vývoz mohli nenápadně rozptýlit v příručních zavazadlech, ale také velké objemy zahraniční měny v hotovosti.
Nedávno prodávaly pobočky Bank of China a China Merchants Bank v pevninské Číně zlaté pruty o 7 procent dráž, než činily jejich pobočky v sousedním Hongkongu. Tento cenový rozdíl naznačuje, že uvnitř Číny je vysoká poptávka po zlatě, které lze snadno vyvézt ze země.
3+1 v Tokiu
Jednou z možností, jak peníze ze země odvést, jsou pro Číňany zahraniční nemovitosti. Právě ty se nyní staly hlavním terčem jejich nákupů. „Částky 3 miliony dolarů a více nejsou nyní výjimkou a lidé často platí kufry plnými bankovek,“ říká Čao Ťie, výkonný ředitel společnosti Shenjumiaosuan, která nabízí online nemovitostí v Tokiu. „Počítat takovou hotovost je opravdu těžká práce,“ dodává.
Ještě před pandemií si podle něj přitom čínští zákazníci obvykle pořizovali tokijské garsonky nanejvýš za 330 000 dolarů (7,4 milionu Kč) nebo spíš méně, aby je následně pronajímali. Nyní si kupují mnohem větší jednotky, ale hlavně získávají investiční víza, aby do země mohli přestěhovat své rodiny.
Odhaduje se, že v letošním roce z Číny odešlo 50 miliard dolarů (1,1 bilionu Kč) měsíčně, a to především díky čínským domácnostem a společnostem ze soukromého sektoru. Odborníci se přesto vesměs shodují, že tempo odlivu peněz z Číny nepředstavuje bezprostřední riziko pro ekonomiku země. Z velké části proto, že vývoz mnoha klíčových průmyslových výrobků je silný a vrací stabilní tok hotovosti.
Důvodem k větším obavám může být však širší přesun rodin, které za svými úsporami odejdou jinam. Právě odliv hotovosti vyvolal v posledních desetiletích finanční krize v Latinské Americe, jihovýchodní Asii a dokonce i v samotné Číně na přelomu let 2015 a 2016.
Máme svá opatření
Čínská vláda zatím věří, že má situaci plně pod kontrolou. Odliv peněz ze země sice oslabil měnu vůči dolaru a dalším měnám, vše ale pomohl napravit čínský vývoz. „Tok peněz z Číny je velmi dobře zvládnutelný,“ uklidňuje Wang Dan, hlavní ekonom pro Čínu z šanghajské pobočky banky Hang Seng.
Čínští politici se i tak nadále spoléhají na některá svá omezení pro vyvádění peněz ze země. Zavedli je před osmi lety, aby zastavili měnovou krizi. Jiná zavedená opatření, jako například kontrola vývozu a dovozu s cílem zachytit skrytá schémata mezinárodních převodů peněz, nadále zůstávají v platnosti. Před osmi lety policejní zátahy také uzavřely nelegální směnárny v Šanghaji, Šen-čenu a dalších městech, které prováděly konverzi měny na dolary a další zahraniční měny.
Uhlí jako záruka energetické bezpečnosti. Čína se špinavých elektráren nevzdá |
Regulační orgány zakázaly i téměř všechny zájezdy do samostatně spravovaného čínského území – Macaa. Ty umožňovaly bohatým Číňanům nakupovat například žetony v kasinech v čínské měně, ale výhru vybírat v dolarech.
Peníze, které si zachovají hodnotu
Dalším trikem, který obyvatelé pevninské části používají k vyvedení peněz z Číny, je otevření bankovních účtů třeba v Hongkongu a následné převedení peněz na nákup pojistných produktů podobných bankovním depozitním certifikátům. Podle hongkongského úřadu pro pojišťovnictví bylo pojistné za nové smlouvy prodané občanům pevninské Číny, kteří navštívili Hongkong, v první polovině letošního roku o 21,3 procenta vyšší než v první polovině roku 2019. Během pandemie přitom téměř vymizelo.
Čína reaguje na zvýšený výskyt chorob. Zavádí přísnější opatření |
V pobočce Bank of China na hongkongském poloostrově Kowloon čekali nedávno ráno v 7:30 na otevření účtu lidé z pevninské Číny, 90 minut již před plánovaným otevřením banky. „V osm hodin ráno byla fronta tak dlouhá, že kdo přišel později, měl štěstí, že se dostal na řadu před koncem pracovního dne,“ říká Valerius Luo, hongkongský pojišťovací agent.
Rodiny pak obvykle vkládají do pojistných produktů 30 000 až 50 000 dolarů (679 tisíc – 1,1 milionu Kč) v americké měně, to je několikanásobně více než dříve, protože hledají bezpečná místa, kam by své úspory uložili, dodává Luo. „Stále existují lidé se silným kapitálem a ti chtějí investiční balíček, který si zachová hodnotu,“ uzavírá Číňan podle The New York Times.
