Zatímco Čína i nadále zakazuje přistup na weby, které nejsou regulovány komunistickým režimem, americké společnosti se na tamním trhu stále snaží prorazit. Google údajně vyvinul cenzurovanou aplikaci, která před obyvateli Číny umožňuje skrýt „nežádoucí obsah“. Tím je například politická opozice, zmínky o svobodě a demokracii, některá díla či veškeré sexuální materiály. Magazínu The Intercept to řekl zaměstnanec společnosti Google.
Během uplynulého desetiletí Čína zablokovala společnosti Google, Facebook, Twitter a Instagram. Stejně tak učinila i s tisíci dalšími webovými stránkami včetně čínské Wikipedie. Internetový regulátor Cyber Administration of China v první polovině letošního roku podle deníku The New York Times zrušil už více než 3 000 internetových stránek, které nevyhovovaly požadavkům vlády.
Google tajně připravuje cenzurované hledání pro Čínu, tvrdí programátor |
V důsledku přísné cenzury v Číně vyrůstá generace, která se zahraničními sociálními sítěmi jako je Twitter či Instagram, vůbec nepřichází do styku. Osmnáctiletý čínský student Wei Dilong o nich dokonce nikdy neslyšel. Z vyprávění zná jen Facebook, který přirovnává k čínské službě Baidu.
Cenzura znamená propast
Neznalost mezinárodně používaných sociálních sítí vyhloubilo mezi Čínou a zbytkem světa hlubokou propast. Číňané jsou totiž zvyklí jen na domácí aplikace, které podléhají přísné vládní cenzuře. „To Pekingu umožňuje budovat jednotný hodnotový systém, který soutěží se západní liberální demokracií,“ píše The New York Times. Podobný trend se již začíná rozšiřovat i do Vietnamu, Tanzánie a Etiopie.
Společnosti Facebook se v Číně podařilo zaregistrovat až po desetiletém úsilí. Americká společnost tak učinila letos v červnu ve městě Hangzou. Kvůli obavám z komplikací však vláda registraci o několik dní později zrušila a zprávy o ní podrobila cenzuře. Sociální sítě by podle komunistické strany mohly společnost destabilizovat.
Ekonomové z Pekingské a Stanfordovy univerzity letos dospěli k závěru, že studenti, jako je Wei, o kompletní informace ani nestojí. Osmnáct měsíců vedli průzkum, kterého se zúčastnilo zhruba tisíc studentů. Darovali jim přístroj, který umožňoval, aby si prohlíželi necenzurovaný obsah internetu. Téměř polovina studentů však přístroj nevyužila. A mezi těmi, kteří to udělali, téměř nikdo netrávil čas prohlížením zahraničních zpravodajských webů, informuje deník The New York Times.
Informace, které lidem nechybí
„Naše zjištění naznačují, že cenzura v Číně je účinná nejen kvůli tomu, že režim ztěžuje přístup k určitým informacím, ale také proto, že vytváří prostředí, ve kterém občané tyto informace nevyžadují,“ napsali ekonomové.
Jejich myšlenku následně potvrdil i třiadvacetiletý Číňan Thang Yeqiong: „Vyrůstal jsem na Baidu, takže jsem na něj zvyklý,“ řekl. Podobně to cítí i osmadvacetiletá Shen Yanan, která při cestě do Japonska použila Mapy Google, ale jinak má pocit, že čínským webům a aplikacím vůbec nic nechybí.
Podle třiadvacetiletého Perryho Fanga se čínské aplikace a weby stanou zbytečnými až v momentě, kdy se dotyčný přestěhuje do zahraničí. Tak jako před dvěma lety učinil on sám. Až v australském Sydney se následně seznámil s Googlem, Facebookem a YouTubem.
Kromě Baidu je v Číně populární také cenzurovaná sociální služba WeChat nebo video platforma Tik Tok či „čínský Facebook“ Tencent, který loni dosáhl hodnoty 470 miliard dolarů. To je jen o padesát miliard dolarů méně než hodnota Facebooku.
