Z pohledu celého světa se největší majetkové požadavky kladou na občany Monaka, kde jde dokonce o částku 12,4 milionů dolarů (asi 273 milionů korun).
Asi o polovinu menší majetek než v Monaku je potřeba ve Švýcarsku nebo Austrálii. Podle zprávy společnosti Knight Frank se tam do skupinky privilegovaných boháčů lze dostat s čistým jměním 6,6, respektive 5,5 milionu dolarů. Třeba ve Spojených státech je na průnik do jednoho procenta nejbohatších potřeba majetek za 5,1 milionu dolarů (112,2 milionu korun), uvedla agentura Bloomberg.
Nejbohatším městem světa je New York. Z Ruska naopak boháči rychle utíkají |
Ze zjištění realitní skupiny mimo jiné plyne, jak pandemie a rostoucí životní náklady dramaticky prohloubily rozdíly mezi bohatší a chudší vrstvou lidí. Třeba v Monaku je potřebná hranice více než 200krát vyšší než na Filipínách, které se v samotné studii zařadily mezi jednu z nejhůře hodnocených lokalit.
Světová banka upozorňuje, že domácnosti s nižšími příjmy bojují s tvrdým dopadem vysoké inflace, která je nutí vynakládat velkou část jejich příjmů na potraviny a bydlení. Ve stejnou chvíli ale bohatí dál bohatou a podle miliardářského indexu Bloombergu si skupina 500 nejbohatších lidí na světě jen letos připsala dohromady více než 600 miliard dolarů. Zcela nejvíce ze současné situace vytěžil zakladatel platformy Meta Mark Zuckerberg.
Nejbohatší na světě je Arnault. Miliardu dolarů má 11 Čechů, nejvíc Kellnerová |
Analytici ale upozorňují, že právě na rostoucí nerovnost ve společnosti by ti bohatí mohli doplatit. „Globálně rostoucí nerovnost by mohla vést k tomu, že se regulátoři více zaměří právě na skupinu těch úplně nejbohatších. Zejména by mohlo jít o vyšší zdanění jejich aktiv,“ uvedla pro Bloomberg Flora Herleyová, která ve výzkumném týmu skupiny Knight Frank pracuje.
