Mezi společnostmi, které žádají po bankách změnu přístupu, patří třeba americké firmy Federated Hermes či Pacific Investment Management. Ty požádaly 27 bank, aby do roku 2050 přispěly k boji s globálním oteplováním. Nemají poskytovat peněžní prostředky či jiným způsobem pomáhat těm firmám, které takové snahy ve vztahu k příznivějšímu životnímu prostředí mohou narušit. Informovala o tom agentura Bloomberg.
Na konec uhlí to nevypadá, jeho spalování by se letos mělo ve světě zvýšit |
Investoři tvrdí, že banky hrají v dnešním světě klíčovou roli ve snaze zamezit stále postupujícímu globálnímu oteplování. Jde totiž o instituce, které prostřednictvím úvěrů umožňují pohyb peněz v ekonomice. Určují, kdo peněžní prostředky na své projekty obdrží. Podle skupiny investorských společností by tak banky již neměly poskytovat peníze na projekty, které mohou problém s globálním oteplováním ještě prohloubit.
„Není již možné na něco čekat. Od podepsání Pařížské dohody uplynulo již několik let. Je nutné, aby banky taková opatření vzaly za své. Cíle, které Pařížská dohoda vytyčila, musíme splnit,“ uvedla pro portál Bloomberg Stephanie Pfeiferová, výkonná ředitelka skupiny institucionálních investorů IIGCC, kde se snaží jednat směrem k udržitelné budoucnosti.
Pařížská dohoda si klade za cíl omezit emise skleníkových plynů a bojovat tak s postupujícím globálním oteplováním. Dohoda si klade za cíl udržet nárůst globální průměrné teploty pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. A to tak, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C. Dosáhnout toho chce zásadním omezením produkce emisí skleníkových plynů.
U nás je zeleno, zašpiní se jinde. Pařížská dohoda ignoruje obří problém |
Investoři oslovili vrcholné představitele bank, mezi které patří i americká JPMorgan, britská HSBC či švýcarská UBS. Požadují po nich, aby častěji financovaly nulové či alespoň nízkouhlíkové projekty.
„Banky ve většině případů stále příliš nezohledňují problematiku životního prostředí a poškození klimatu. Na projekty náročné na uhlík míří stále až příliš velké množství peněžních prostředků. To je problém, kterému v dnešní době čelíme a mělo by se to brzy změnit,“ uvedla Natasha Landell-Mills z investiční společnosti Sarasin & Partners.
Podle posledních dostupných informací šedesát největších komerčních a investičních bank vložilo mezi lety 2016 a 2020, tedy za pět let od podpisu Pařížské klimatické dohody, do fosilních paliv zhruba 3,8 bilionu dolarů, což je v přepočtu asi 84,4 bilionu korun. Podle zprávy Bankovnictví v klimatickém chaosu 2021 bylo financování fosilních paliv od 60 největších bank v roce 2020 vyšší než v roce 2016, tedy v prvním roce od vstupu pařížské dohody v platnost.
