Ještě před pár lety to vypadlo na hotové kostelní šílenství. Ve Spojených státech vyrůstalo tolik svatostánků jako nikdy předtím – během jediného roku proinvestovaly církve na jejich budování okolo devíti miliard dolarů (zhruba 170 miliard korun).
Teď je řada z nich zavřených a věřící se scházejí k bohoslužbě v pronajatých sálech, kde často kvůli úsporám poslouchají kázání telemostem. Ani církevním stavby neminul otřes amerického hypotečního trhu, který zbortil etapu benevolentního půjčování téměř všem, kdo si o peníze řekli.
Jen během posledního roku vyhlásila bankrot stovka křesťanských komunit, které už nedokázaly splácet svoje závazky.
Příběh náboženského centra v Rockfordu (zhruba 200 kilometrů západně od Chicaga) je téměř vzorovým příkladem.
Komunita vybudovala obří modlitebnu pro dva tisíce lidí, avšak banka odmítla před jejím úplným dokončením navýšit objem úvěru z počátečních 4,2 milionu dolarů (okolo 80 milionů korun). Církvi nezbylo než multifunkční objekt uzavřít.
"Náboženská společenství měla u takových projektů, jimiž chtěla třeba zaplnit kulturní mezeru, příliš velké oči. Bez státní podpory tak obří areál nemají šanci uživit," citovala agentura Reuters Scotta Thummu, sociologa náboženství na Hartfordském institutu pro náboženský výzkum.
Církve však vedle zavírání přebujelých svatostánků musí šetřit i jinak. "Musely propustit část zaměstnanců, někteří duchovní pracují na částečný úvazek," vyjmenovává Thumma.
Podle průzkumu organizace State of the Plate, která zkoumá financování církví, musela začít šetřit téměř pětina sborů. Nejčastěji seškrtaly náklady na cestování a vzdělávání duchovních, každý šestý také snižoval počet zaměstnanců.
K úsporám je však nedonutily pouze problémy se splácením půjček, ale také menší štědrost věřících. Téměř čtyřicet procent kongregací ohlásilo, že příspěvky od dárců meziročně poklesly. Nejvíce šetří věřící ve velkých sborech s více než dvěma tisíci členů a také lidé ze západního pobřeží USA.
Rychlé zalepení děr v kostelních kasičkách se navíc nedá očekávat. "Lidé stále přicházejí o práci a těm, kteří ji mají, se příliš nezvyšují příjmy," uvedl pro Reuters Brian Kluth z organizace Maximum Generosity, která sleduje informace o příspěvcích církvím.
V Česku klid
Podle zástupců tuzemských církví přelití amerických problémů do Česka nehrozí. "Rozhodně u nás v posledních letech nenastalo nic, co by se dalo nazývat stavebním boomem," hodnotí situaci Karel Štícha, ekonom Arcibiskupství pražského.
Ten nepředpokládá ani žádný výrazný propad příspěvků od věřících. Drobné dary jsou přitom pro církve v Česku životně důležité – bez nich by mnohdy neměly žádné prostředky na opravy či stavby kostelů. Ze státního rozpočtu se podle zákona z roku 1949 platí pouze mzda duchovních. Ta se průměrně pohybuje okolo 16 tisíc korun. Přímo na opravy majetku dostává církev minimum. "Pro letošek je na 800 kostelů v pražské diecézi 1,2 milionu korun," říká Štícha.
