Dnes už je v pohostinství všechno trochu jinak. Potvrdila to i společná akce České obchodní inspekce a MF DNES zaměřená na poctivost restaurací. Redaktoři při ní vyjeli spolu s inspektory do tří turistických oblastí České republiky - do jižních Čech, na jižní Moravu a do Krkonoš - aby tam "zkontrolovali“ 20 restaurací. Výsledek?
Žádné velké šizení, které jsme očekávali, se nekonalo. Z dvacítky podniků, které prošly kontrolou, našli inspektoři nedostatky v pěti. Čtvrtina se zdá hodně. Ale jen na první pohled.
| JAK DOPADLY KONTROLY ČOI - VÝSLEDKY ZDE: |
| JIŽNÍ ČECHY, LIPNO |
| JIŽNÍ MORAVA |
| KRKONOŠE |
Šizení, nebo nedbalost?
Část nedostatků, které inspekce zjistila, se týkala nedodržení informačních povinností vůči zákazníkovi. Takže když nebyla cena malého piva uvedena na lístku, hostinský si vysloužil pokutu, třebaže ho v poměru k velkému účtoval správně. Inspektoři nemohou, na rozdíl od policie, vyřešit případné pochybení domluvou, musí vždy uložit sankci.
A jaké byly ty další prohřešky? Pojďme se na ně podívat zblízka. Provinění první: Sklenička vodky měla stát podle lístku 34 korun, ale na účtu bylo o dvě koruny víc. Tady by se dalo mluvit o šizení. Jestli záměrném, toť otázka. Vedoucí se omlouval chybou v počítači.
Provinění druhé: Dvakrát nalili inspektorům menšího panáka tvrdého alkoholu, jednou méně vína. Rozdíly byly sice velmi malé, ale verdikt byl jasný - zákazník byl ošizen. Že by se šizení na sklenkách alkoholu vyplácelo?
"Pinglové si už nemají na čem přilepšovat. Na colu je automat, který vydá přesně, cigarety mají kolky, tak snad jen na rozlévaných džusech a tvrdém alkoholu," meditoval jeden z kontrolovaných hospodských nad počínáním svého brigádníka.
Provinění třetí: Dvakrát byla na talíři menší porce hranolků. Jednou k nim však docela paradoxně přidali větší porci masa. Kdybychom chtěli rozdíl vyčíslit finančně, výsledek by vyzněl ve prospěch zákazníka. Dostal sice o osm korun méně hranolků, ale o dvanáct korun větší řízek. Z toho jasně plyne, že nešlo o nějaké úmyslné poškození hosta, ale spíš o nedbalost kuchaře.
| Inspektoři v roli hostů |
|
Při společné akci České obchodní inspekce a MF DNES se redaktoři zúčastnili běžné kontroly zaměřené na poctivost restaurací. Spolu s inspektory navštívili celkem 20 restaurací ve třech oblastech, které patří v České republice k nejnavštěvovanějším. Jedna cesta vedla do Krkonoš, kde absolvovali kontrolu několika podniků ve Špindlerově Mlýně a ve Vrchlabí. Druhá mířila na jih: první zastávkou byl Český Krumlov, druhou pak Lipno. Další kontrola se odehrávala na jižní Moravě - na Vranovské přehradě a u Novomlýnských jezer. Jak vlastně vypadá taková kontrola inspektorů? Prozrazovat podrobný scénář nebudeme, byla by to medvědí služba inspektorům. Přesto si neodpustíme alespoň pár detailů, abychom uvedli na pravou míru mylnou představu o tom, jak krásně se žije inspektorům, když "si jezdí po restauracích a kontrolují jídlo". Naopak, jsou věčně "překafovaní a hladoví". V restauraci si totiž většinou nejprve objednají kávu, kterou vypijí, přitom si prostudují jídelní lístek, objednají si jídlo i pití, dokonce i nějakého toho panáka a třeba i cigarety. Když jim to pak přinesou, všechno si prohlédnou, podiskutují..., polknou slinu a nechají vše zase odnést. Přišla chvíle, kdy je třeba přiznat barvu. Jeden z inspektorů vytáhne legitimaci České obchodní inspekce a číšníkovi řekne: "Tohle si zase, pane vrchní, odneste do kuchyně, byl to kontrolní nákup a my si ho teď půjdeme přeměřit a převážit." Ještě předtím si vyžádají účet, aby i ten mohli zkontrolovat. "Ne abyste cestou zakopla, slečno, to by se vám prodražilo...," museli nabádat jednu značně nervózní číšníci, kterou kontrola vyvedla z míry. Upozornění je na místě, pokud by chtěl číšník zamaskovat vědomý prohřešek tím, že by sklenici raději vylil, mohli by mu "přišít" maření výkonu kontroly. V kuchyni pak za asistence majitele nebo jeho zástupce všechno změří a zváží. Každá restaurace je povinna mít ověřené váhy, které musí jednou za dva roky nechat znovu přezkoušet, a cejchovaná měřidla nápojů. O kontrole musí být sepsán protokol, a to i tehdy, když je vše v naprostém pořádku. Pokud se najdou jakékoliv závady, následuje sankce. O její výši rozhoduje inspektor podle míry porušení předpisů. Na místě může dát nejvýš pokutu 5000 korun. Pokud není majitelem fyzická, ale právnická osoba, řeší se porušení předpisů ve správním řízení. Že inspektory v restauracích nevítají, je celkem pochopitelné. Některé reakce jsme však přece jen nečekali. "Buzeranti, šikanujete poctivý podnikatele," snášelo se na naše hlavy, když v jedné z kontrolovaných hospod číšnice roznesla mezi přiopilé štamgasty zprávu, že je tu "čojka" na kontrole. "Lidé by si měli uvědomit, že to děláme právě kvůli nim. Právě ti, kteří nejvíc pokřikují, pak píšou nejčastěji stížnosti a chtějí všechno kontrolovat," reagoval na nadávky jeden z inspektorů. |
Boj o hosta
"V poslední době jsme neobjevili žádné velké šizení zákazníků. Pokud ukládáme pokuty, většinou jde o neúmyslné pochybení," říká jeden z inspektorů, který se zúčastnil akce. Jeho slova potvrzují i kolegové z ostatních krajů. "Na počátku devadesátých let bývaly obrovské problémy, lidé neměli zkušenosti s provozováním restaurací, jiní zase měli zažité manýry RaJ z minulého režimu. Dnes se vše změnilo výrazně k lepšímu."
Je vidět, že tvrdý konkurenční boj mezi podnikateli dělá své: nikdo si nedovolí třeba šidit na velikosti porcí, protože příště půjdou zákazníci jinam. Ta doba, kdy nám hospody praskaly ve švech, je pryč, teď musíme o hosta bojovat, říkají sami podnikatelé ve Špindlerově Mlýně.
Z takového boje má zákazník pochopitelně prospěch. "Za těch sedm let, co na inspekci působím, stížností ze strany zákazníků stále ubývá. Pokud nějaké jsou, většinou jde o konkurenční boj," říká Jiřina Kadlecová z táborského inspektorátu. "Kolikrát přijde anonymní stížnost na určitou restauraci, že šidí na porcích. My pak při kontrole zjistíme, že je to hospoda vyhlášená právě velikostí porcí, doslova přetékají z talíře."
Postřehy zákazníka
Na cestě po hospodách nás nejvíc překvapily dvě věci: nezkušený personál a mizerné jídelní lístky. Výmluvným příkladem toho druhého je českokrumlovská restaurace Eggenberg. Zaujaly nás lákavé názvy pokrmů Revírnická směs, Šumavská pochoutka či Posvícenecký talíř i to, že pod nimi není vysvětleno, jak bývá zvykem, co obnášejí.
Když jsme se od číšníka dozvěděli, že revírnická směs "je skoro stejná jako šumavská pochoutka", bylo rozhodnuto. Odradilo nás to od konzumace stejně spolehlivě jako kdysi Katův šleh či Zbojnická pochoutka.
| CO KDO V RESTAURACI KONTROLUJE |
| Česká obchodní inspekce |
| * Jsou nápoje a pokrmy podávány ve správné míře či hmotnosti? |
| * Nepředražují účet? |
| * Informují zákazníky o všech cenách? |
| * Nabízejí cigarety v kolkovaných obalech? |
| Státní zemědělská a potravinářská inspekce |
| * Zacházejí s vínem podle vinařského zákona? |
| Hygienické stanice |
| * Dodržují nové hygienické předpisy? |
| * Jsou kuchyně vybaveny tak, jak mají být? |
| * Skladují a připravují jídla podle předpisů? |
| Živnostenský úřad |
| * Nenalévají alkoholické nápoje mladistvým? |
| * Nekouří se v době obědů? |
| * Má podnikatel oprávnění prodávat? |
