Zákazník často nekupuje med, ale zcela bezcenný cukrový sirup

- Matky, které v dobré víře připravují svým nastydlým ratolestem čaj s medem, ani netuší, že veškerý léčivý účinek tohoto přírodního medikamentu se rozplynul ještě dříve, než jej vložily do nákupního košíku v obchodě. Z testu MF DNES, provedeného ve spolupráci s autorizovanou laboratoří Ekocentrum, totiž vyšlo najevo, že na pultech prodejen se nezřídka objevují znehodnocené medy. Senzorické zkoušky kromě toho také ukázaly, že mnozí výrobci se nestydí označit svůj med za květový, ačkoli jde jednoznačně o méně kvalitní med medovicový.

Z deseti testovaných vzorků pouze jeden jediný obstál při vyšetření obsahu HMF (hydroxymetylfurfuralu). "Přítomnost nadměrného množství této chemické látky je důkazem, že med byl vystaven teplotám nad padesát stupňů Celsia," tvrdí Jiří Pavelka z laboratoře Ekocentrum. "Látka HMF není sama o sobě toxická, ale její zvýšený obsah v medu znamená, že jeho léčivé účinky jsou téměř nulové. Dalo by se dokonce říci, že pak se jedná spíše o cukerný roztok než o med v pravém smyslu slova. Devět z deseti testovaných výrobků si tak vlastně nezaslouží označení med."
Zákazník, který si myslí, že konzumováním medu udělá něco pro své zdraví, však nemá šanci znehodnocený med na první pohled poznat. Přítomnost HMF totiž vůbec nesouvisí s krystalizací medu, lidově označovanou jako zcukernatění. Ta naopak na kvalitu medu žádný vliv nemá.
K přehřátí medu, a tedy jeho znehodnocení, může dojít prakticky v kterékoli fázi jeho cesty ke spotřebiteli. Nejproblematičtější je okamžik stáčení medu do sklenic, kdy firmy velice často med zahřejí, čímž změní jeho konzistenci a viskozitu. Doba potřebná k naplnění jedné sklenice se potom výrazně zkrátí, což ve finále firmě ušetří nemalý peníz. K poškození medu může dojít také při nevhodném skladování.
Když už má starostlivá matka to štěstí, že koupí kvalitní med, nemusí se obávat, že jej přidáním do horkého čaje znehodnotí. Důležité je přidat med do čaje až okamžik před vypitím, kdy má nápoj bezpečnou teplotu. Určitě by se ale churavějící jedinec měl vyvarovat zalití medu vroucí vodou, která jej bezpečně promění v neškodný, ale hlavně bezcenný cukerný roztok.
K matení zákazníka se také velmi často uchylují výrobci tím, že svůj výrobek označí slůvkem "květový". Spotřebitel má tak nabýt dojmu, že jde o kvalitnější druh medu. Výsledky senzorických zkoušek však ukázaly, že pouze u dvou výrobků z deseti (Včela-Předboj a Včelařství Louda Kadaň) šlo opravdu o tento druh medu.
"Květový med je kvalitnější než medovicový, neboť jeho základem je pouze šťáva z květů," dodává Jiří Pavelka. "Med medovicový včely vyrábějí pro změnu z výměšků drobného hmyzu sebraných na povrchu rostlin."
Zde však má spotřebitel šanci vzájemně od sebe oba druhy rozpoznat. Květový med má totiž vodově čistou, maximálně slabě žlutou barvu. Tmavý odstín naopak nasvědčuje tomu, že jde spíše o med medovicový

Ať už zákazník nakupuje med u krajnice, nebo pro něj zajde do obchodu, nemá šanci poznat, zda v zakoupené sklenici bude kvalitní med nebo jen obyčejná sladká hmota.