V Jizerských a Orlických horách jsou ceny za lyžování, ubytování a stravu oproti Krkonoším poloviční

- Lyžování je milenka na celý život - den ode dne je finančně náročnější. Kdo se nabažil krkonošských rozježděných svahů, touží po alpských tratích hladkých jako zrcadlo. Kdo má dost lyžování na tvrdých upravených sjezdovkách, chce se vozit v prašanu po kolena.

Jenže kde na to brát? Ve velkých střediscích v Itálii, Rakousku a Francii je třeba počítat s výdaji mezi jedním a dvěma tisíci korun za jeden den. V malých střediscích srovnatelných s tuzemskými klesá cena i pod tisícovku za den.
Za tisíc korun na den se lze skromně najíst, vyspat a zaplatit permanentku a parkovné i ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších a na Červenohorském sedle v Jeseníkách. To samé se však dá pořídit v ostatních velkých střediscích českých a moravských hor za pětistovku. Mezi nejlevnější patří jizerskohorský Bedřichov a nedaleký Ještěd. Návštěvníci zde těží z toho, že se mohou ubytovat a najíst i v nedalekém Liberci či Jablonci nad Nisou. Na ještědskou lanovku je možné dojet tramvají.
Podobné postavení mají i beskydské Pustevny nad Frenštátem. Unikátem mezi tuzemskými středisky je Deštné v Orlických horách, protože lyžaři zde ušetří za parkovné, které se jinde šplhá i přes sto korun za den.
Celkové výdaje za pobyt nebo cena permanentky jsou však jen jednou stranou mince, kterou si symbolicky hází lyžař vždy při rozhodování, zda zůstat doma nebo se podívat na cizí svahy. Otázkou je, co za své peníze dostane.
"Před pár lety jsem byl na týden v rakouském Kitzbühelu a vzpomínám na to dosud," říká student Jakub Kašpar z Hořic. I když si na celý zájezd půjčil a oněch deset tisíc korun splácí dodnes, říká: "Nelituji toho. Na českých horách jsem do té doby nikdy nenajezdil tolik, co za jediný týden v Kitzbühelu."
Již několik let jezdí do Itálie koncem sezony vedoucí lyžařské školy v Jizerských horách, která si vzhledem ke své práci nepřeje být jmenována. "Za týden ubytování, polopenzi a permanentku platíme s přáteli každý sedm tisíc korun," říká lyžařská instruktorka a dodává: "Ve Špindlerově Mlýně ani Harrachově bychom to levněji nepořídili." Navíc si prý zalyžují více a lépe než doma.
"Jezdím raději do ciziny, protože se ke mně i k dětem chovají tamní vlekaři a číšníci daleko slušněji než v Čechách," nabízí další pohled asistentka velké firmy v Praze Zdeňka Lukešová. Doplňuje ji i pražská studentka Kateřina Hulcerová: "Zahraniční vlekaři ochotně pomáhají nejen dětem, ale i začátečníkům, kterým dělá potíže na vleku se vůbec udržet."
S osobními zkušenostmi jednotlivých lyžařů rezonují i výsledky TEST INDEXu, který hodnotí střediska podle počtu vleků, délky sjezdovek a ceny permanentek. Čím je číslo vyšší, tím je lepší poměr mezi možnostmi lyžování a jeho cenou. Z tohoto pohledu je nejvýhodnější tuzemské lyžování ve Špindlerově Mlýně (89), za ním následuje společná jízdenka Jizerských hor (77). V závěsu se drží moravské Pustevny (57) a Ještěd (37). Na druhé straně může hořknout lyžování na Klínovci, Červenohorském sedle a v Deštném v Orlických horách, kde patnáctibodový TEST INDEX signalizuje, že za cenu permanentky nabízejí střediska málo sjezdových možností.
Velká alpská centra ve Francii, Rakousku a Itálii dosahují indexů, které se počítají do stovek nebo tisíců. Nabídka lyžování v poměru k ceně permanentky je tam tedy mnohokrát vyšší než v Česku. Menší střediska jako Chopok, Hinterstoder nebo Grosses Arber mají indexy počítané na desítky a jsou tak srovnatelná s Českou republikou.

Kdo nemá hroší kůži, musí někdy před arogancí tuzemských vlekařů a číšníků na horách sklopit hlavu a odejít.