Pravý důvod, proč se tak rozšířil po světě, je spíš ten, že snadno přestál zámořské plavby do vzdálených kolonií a vydržel i nepříliš jemné zacházení.
Jméno získal od nizozemského velrybářského přístavu Edam severně od Amsterdamu, kde se vždy obchodovalo se sýry a kde se dodnes pořádají známé sýrové trhy. Odtud se již v 16. století vyvážely červené voskové koule do celého světa.
Dnes je však v nizozemských obchodech nenajdete, parafínový kabát totiž dostávaly sýry jen na cestu do zámoří. A proč zrovna červený? Další legenda, a opět škodolibá, říká, že červenou barvu získal z červeného vína - aby se prý ušetřilo místo, přepravovaly se sýry v sudech s vínem z Bordeaux.
Pravý důvod je prostší: červená barva snadno připoutala pozornost zákazníků v obchodech, a tak zůstala, i když obal už není z vosku, ale z celofánu.
Ostatně červená není jediná barva, která charakterizuje edam: v Nizozemsku se balí i do žluté, se zeleným potahem se nabízí edam s bylinkami, v černém obalu se skrývá velmi silný, hodně zralý sýr, v oranžové podobě (i s oranžovým těstem) se prodává blízký příbuzný edamu pod názvem Mimolette. Tento mimořádně jemný a chutný sýr je k dostání i v českých obchodech.
Třicetiprocentní eidam je česká specialita
Edam patří spolu s goudou k nejznámějším holandským sýrům, přestože už není tím, čím býval, vyrábí se většinou průmyslově. Stále však má tvar koule, i když je někdy dvakrát větší než ta původní "dělová". A vždy má 40 procent tuku v sušině (na rozdíl od goudy, která má 48 procent).
"Třicetiprocentní sýr, který se prodává především u nás, je spíš českým specifikem," říká Jiří Kopáček z Českomoravského svazu mlékárenského. Odborníkům se nízkotučné varianty příliš nelíbí. "Sýry mají své charakteristické znaky, nemohu přece deformovat sýr typu eidam tím, že budu snižovat tučnost, měnit charakter sýra a dělat jiný výrobek. Nechť se klidně vyrábí i sýr s dvaceti procenty tuku v sušině, ale ať už se nenazývá eidam."
Od edamu k eidamu
A nelíbí se jim ani to, že se jmenuje eidam, a ne edam, jako všude ve světě. Proč se z edamu stal eidam, dnes nikdo přesně neví. "Je to česká hantýrka. Snad někdo předpokládal, že německy se to čte ,ajdam‘, ale i v Německu je to edamkäse, nikoliv eidam," říká Jarmila Štípková z Milcom servisu.
"K nám se edam dostal začátkem minulého století a pomalu začal měnit svůj tvar na salám, na cihlu... A z dnes už nezjistitelných důvodů se mu začalo říkat eidam nebo také holandský sýr," vysvětluje znalec sýrů Ladislav Likler.
Třicetiprocentní eidam patří poněkud nelogicky k nejlevnějším sýrům na trhu. "Je tu určitá cenová deformace, která má historický původ v Čechách - že méně tučný mléčný výrobek je levnější. Tak by to nemělo být. V mléce je tuk levnější složka než bílkovina, třicetiprocentní sýr by měl být logicky dražší než sýr víceprocentní."
