Ryzlink vlašský

Odrůda révy vinné, o jejímž původu panují různé názory. Podle názvu se předpokládá, že pochází z Itálie,kde se i dnes pěstuje. Jiní ampelografové (vědci zabývající se popisem, tříděním a genetikou révy vinné) tvrdí, že je třeba hledat jeho původ ve Francii, odkud se přes Německo dostal do Rakouska a severní Itálie. Ryzlink vlašský vytváří keře středně bujného růstu s tenčími, dobře vyzrávajícími letorosty, jejichž borka má světle žlutohnědoubarvu. Olistění je středně husté a listy mají velmi ostré zoubkování okrajů. Hrozny mají válcovitý tvar, malé bobule s tmavou tečkou na vrcholku a často se na dlouhé stopce vyskytuje ještě přívěšek menšího hroznu. Ryzlink vlašský má dobrou odolnost proti zimním mrazům, a protože očka raší pozdě zjara, ujde obvykle nebezpečí pozdních jarních mrazíků. Jeho plodnost je velmi dobrá a pravidelná. Dává přednost hlinitým půdám, nesnáší přílišné sucho, na vápenitých půdách se rozvíjejí jemné, aromatické látky hroznů. Pro svoji plodnost byl na Moravě vždy pěstován, a protože hrozny zrají velmi pozdě, byl nejvíce rozšířen v nejteplejších oblastech - Mikulovské a Velkopavlovické, kam také patří, a to do nejlepších jižních poloh. Vzhledem k dobrým výnosům býval ve velkovýrobě vysazován v nadměrném měřítku i do méně vhodných podmínek a vína z takových výsadeb byla řídká a nadměrně kyselá. Využívalo se jich do směsí pro známková vína a vína šumivá. Dnes zaujímá asi 13 procent z celkové plochy moravských vinic,většinou jsou to starší výsadby. Vína ryzlinku vlašského mají velkou proměnlivost. V kategorii jakostních vín to mohou být jednoduchá, tvrdší vína, vhodná k masitým svačinám nebo to mohou být jakostní vína získaná z hroznů vyzrálých až k horní hranici pro jakostní víno, kdy se rozvinou aromatické látky připomínající luční květiny, angrešt, šťavnaté jablko nebo kyselý drops, vhodná k dlouhodobějšímu posezení s menším zákuskem anebo jako šťavnatě působící doprovod k předkrmům. Ale ryzlink vlašský z nejlepších poloh a z výborných ročníků je schopen dávat přívlastková vína vysoké jakosti. Ať už to jsou kabinety (tedy podle vinařského zákona přívlastková vína) s filigránskou stavbou jemné harmonie založené na pikantní kyselině a květinové vůni, přes pozdní sběry s vyšším obsahem alkoholu a extraktu, v nichž se květinové vůně snoubí s vůní medu až po výběry,z nichž mnohé voní nejen po hrozinkách, ale jejich botrytidové tóny (vznikají u přezrálých hroznů) naznačují napadení bobulí »ušlechtilou plísní«. To bývá jen v některých ročnících, kdy se plíseň šedá rozšíří na plně vyzrálých hroznech. Což bývá žádoucí pouze tehdy, pokud toho dokáže zkušený vinař využít ke zvýšení kvality. Jsou oblasti, kde vinaři těží z příznivých podmínek prostředí, umožňujících téměř každoroční produkci bobulových výběrů z hroznů ryzlinku vlašského. Velmi známá jsou taková vína z rakouské vinařské oblasti Burgenland, která má příhodné podmínky kolem jezera Neusiedlersee. Tam se kolem města Rustu vyrábějí bobulové výběry pod názvem »Ruster Ausbruch«, které si vydobyly velké mezinárodní uznání jakosti. Ryzlink vlašský se nesmí zaměňovat s ryzlinkem rýnským, který dává vína extraktivnější neboli plnější chuť a ušlechtilejší projev. Habitus čili celkový dojem z keřů obou odrůd je velmi rozdílný.