Odrůda Chardonnay a její význam pro kvalitní vinařství

Chardonnay je považována za francouzskou odrůdu pocházející z Burgundska, i když některé prameny udávají, že byla do Burgundska dovezena křižáky a pak rozšiřována cisterciáky a benediktýny. Dlouhou dobu se pak odrůda rozšiřovala spolu s odrůdou Pinot blanc (rulandské bílé), jíž se podobá, a byla označována jako varianta této odrůdy Pinot Chardonnay. Teprve kolem poloviny minulého století se poznala výjimečná jakost a svébytný charakter jejích vín. Po révokazové kalamitě a při obnově vinic po ní se koncem minulého století vysazovaly vinice čistou sadbou odrůdy Chardonnay. Selekci keřů s význačnými vlastnostmi vznikly klony vyhraněných hospodářských vlastností s dobrou úrodností a vysokou jakostí vína. I v našich podmínkách se výborně osvědčují některé francouzské klony. Odrůda Chardonnay se od rulandského bílého liší tím, že její list má řapíkový výřez tvaru lyry. Odrůda Pinot blanc má řapíkový výřez listů ve tvaru V. I v našich vinicích bývala odrůda Chardonnay vysazována spolu s rulandským bílým. Teprve v posledním desetiletí se vysazuje odrůda Chardonnay samostatně. Je rozšířena ve všech vinařských oblastech světa a celková plocha jejích výsadeb je co do velikosti asi na šestém pořadí mezi světově nejrozšířenějšími odrůdami révy, hned za ryzlinkem rýnským. Ve Francii je 20 tisíc hektarů chardonnay, v Německu 400 ha, v Rakousku 300 ha, v České republice 220 ha. V zámoří je chardonnay nejrozšířenější v Kalifornii (25 tis. ha), v Austrálii (5 tis. ha), v Chile 4500 ha, v Jižní Africe 2300 ha a v Argentině 900 ha. Odrůda Chardonnay má vysoké nároky na polohu vinice. Hodí se jen do svažitých jižních strání s kyprými vápenitými půdami. Nesnáší půdy zamokřené a příliš úrodné. Úrodnost je kolísavější nežli u rulandského bílého a pohybuje se pro získání vína velmi dobré jakosti do 6 tisíc kg na jeden hektar. Při vyšší sklizni klesá obsah extraktivních látek a stoupá obsah kyselin, kterých má chardonnay poměrně mnoho. Dobře vyzrálé hrozny mají nejlepší předpoklad pro přípravu vysoce jakostních vín s přívlastkem, nejlépe v kategorii pozdní sběr. Podle vyzrálosti hroznů a zralosti vína kolísá barva bílého vína od citronově žlutozelené do intenzivně slámově žluté. Pro víno je typická svěžest ve vůni, která připomíná poněkud vůni lískových ořechů, polozralých jablek či melounů, podle původu z různých oblastí. Chuť vína je proměnlivá podle půdních typů, mikroklimatu polohy a zeměpisné šířky, podle velikosti sklizně. Chardonnay dává světoznámá vína z francouzské vinařské oblasti Chablis, je bílou složkou šampaňských vín, je hlavní odrůdou pro bílá vína v Burgundsku a vína této odrůdy ze zámoří stojí ve světovém žebříčku jakosti velmi vysoko. Vína odrůdy Chardonnay působí oproti vínům rulandského bílého extraktivněji a přitom díky příjemné kyselině a výraznějším aromatickým látkám vyvolávají elegantnější a vzácnější dojem. U suchých vín z odrůdy Chardonnay, získaných z výborně vyzrálých hroznů, bývá i obsah alkoholu vyšší, ale z vína nevyniká nepříjemně díky vysokému extraktu. Při vyšším zbytkovém cukru mohou vína této odrůdy působit někdy příliš široce a mohutně. Jistá dávka živosti jim nesmí chybět. Víno z odrůdy Chardonnay působí svou vysokou jakostí vzácně, a proto se užívá hlavně při slavnostních příležitostech a podává se nejen k předkrmům, k rybám a jiným mořským živočichům, ale i paštikám. Víno se podává při teplotě 8 až 10 stupňů Celsia.

Autor je spolupracovníkem redakce